Svědectví to není, není to nic,jen je to krásný zážitek,na který budu dlouho vzpomínat.
Byla sobotní vigilie, klečela jsem na kolenou a adorovala.Poté jsme vstali a rozsvicovali svíčky.Moje známá ji neměla a já ji měla nalomenou.Říkala jsem si,že bych jí mohla svíčku půjčit,ale mísily se ve mně různé pocity- co když ji ještě více nalomí...Ale nakonec jsem ji půjčila.Poté se zpívalo.Já se jen dívala jak stále větší zástup lidí rozsvicuje své svíčky a bylo mi krásně.Pak přiběhl nějaký kluk,zeptal se,jestli nemám svíčku a strčil mi ji do ruky.V ten moment jsem byla snad nejštastnější a plná radosti-poprvé při adoraci! A pak to bylo fakt nádhérné,zpívalo se a svíčky hořely, a já stála a říkala si,když se něčeho vzdám,že Bůh to promění v něco lepšího.
DĚKUJI TI,PANE!!!!!!!!!!!!
To znám, už se mi dvakrát stalo, že když něco takového malého udělám, Bůh z toho vytvoří velké věci!
já taky,ale tohle mě fákt dojalo :))
Míšo,to mě zaujalo.Mám většinou vše,co potřebuji,rád se rozdělím ale s tím,čeho mám dostatek.Měla jsi nalomenou svíčku.Já bych ji přelomil a půl dal známé.Nenapadlo by mě to,co tobě.Já většinou svíčky rozdávám.Mám to v popisu práce...
hm...to je hezké...já rozdávám z nadbytku...kéž bych to dokázala i z nedostatku ....
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.