Chtěla bych také Vám ukázat a navrhnout jen pár myšlenek nejen do postní doby :) Nechci si to nechat pro sebe, sepsala jsem si pár poznámek a chci to dát dál. Buďte prosím trpěliví, když budete číst tento článek, kdo se  dostane až na konec, tak ten je fakt hodně divnej...ale k tomu až později....

-Nechme se Bohem překvapit! Věřme Mu!

 

-nakopnutí=obrácení se ke Kristu..v katolickém slova smyslu. K tomu je třeba, abychom se nastavili, aby nás mohl nakopnout! Jasné, pak se můžeme proměnit i po stránce morální, ale to je druhotné! Nemusím být dobrý a slušňák, aby se se mnou Bůh sešel. Mě proměňuje setkání s Živým Bohem!Zdraví a dokonalí se s Ježíšem nesetkávají, Oni přece už jsou zdraví, nepotřebují uzdravit. Bůh tvoří slovem. On povolává slovem! Nejdřív dar, pak odpověď, nejdřív povolání, potom odpověď! Bůh je živý! Nemohu s ním manipulovat, vždy mě může překvapit a já mu musím(respektive chci) důvěřovat. Nedostatek není trest! Je to znamení! Toho, abychom zjistila, kdo je Hospodin, máme příležitost znovu obnovit touhu po Bohu. Takže ...Bůh nezkouší! On nám dává příležitost k novému setkání s Ním. Krize, to neznamená, že On není, ale to, že toho Božího světla je tolik, že to prostě člověk není schopen pojmout.

Největší zázrak je, důvěřovat v to, co není vidět! "Hospodin je pořád jinej"

Prvním krokem je vždy vyprahlost! Bůh jedná nečekaně.Nikdo není tak nečistý, aby z něj On nemohl udělat nástroj k nějakému použití. Zkouška je příležitost k setkání, abych zakusil jeho soucit, péči. Jestli chceme žít, musíme říct ANO hned teď! Ne na něco čekat, Hospodin volá dneska! Nesmím se držet svých jistot, to se nesetkám s Hospodinem.

Bůh nám nikdy nechce nic vzít! Nemůže jinak,On jenom dává! Měli bychom si stále opakovat, že On přišel abysme život měli v hojnosti! Bůh mrhá, ano a dost. Dává nám dary a my se nestyďme je brát. Víte co je úžasný? Jsme stvořeni Bohem,který je rodinou!

 K čemu jsem povolán já?

Jsme divní! Někteří nosíme na krku kříž a na něm člověka...a ještě víc..my toho člověka uctíváme!

Měli bychom číst často Bibli, protože tam je to SLOVO pro mě, které mi Bůh chce dát, nevadí, že nenacházíme, důležité je hledat to, co je pro nás určeno!

Asi poslední myšlenka... Zamysleme se. Jdeme do kostela a odcházíme ještě otrávenější, než když jsme tam přišli (někdy)... Co pak Ti nevěřící? Jak máme šířit Krista dál? Vždyť my jsme se setkali s Živým Kristem! Máme naději! Tak proč není na našich tvářích vidět úsměv?

Buďme divní! :) Stojí to za to!

..........................................................................................

Poslední dobou cítím se sám, Boha hledám.

Marně.

Bojím se všeho.Překvapení zlého. Dobré není.

„Jsme obráceni!" v dálce zní, lidu volání.

A co já? Co jsem Ti udělal? Málo Tě snad hledám? 

Nevím si rady. Chtěls, abych byl tady.

Proč?

Nejsem dobrý a slušný, abys se mnou byl, nejsem dobrý Pane, nezbývá mi sil. Jsem stále sám Pane, myšlenky nemám stálé, myslím, že to nezvládnu. 

Nemyslím si, že jsem tu správně. Je to všechno špatně.

Dáváš zkoušky. Lidé se od Tebe odvrací, ale tak ty jednáš se svými přáteli. Máš jich málo, vím.

Je snad zkouška odpověď?

Je stejné býti přítomen jako být? Proč nemám v srdci klid?

Není to tak. 

Odpovědi předchází dar, povolání. Potom zjistíš, že nezůstali jsme sami. On povolává slovem! Lidé jsou hloupí. Často mluví jen slova prázdná, žádné skutky, žádné činy a Bůh pak není mezi nimi.

Je to špatně. 

Ale když Bůh řekne slovo, víš že bude platit, víš, že se naplní, ale nevíš kdy.

U Boha nemáš co ztratit! On jen dává...

A když vezme to, co Ti dal, věř, že dostaneš ještě víc, než by sis přál.

Největší zázrak je věřit v to, co není vidět. Hospodin je pořád jinej.

Když si vytvoříš vztah k Bohu, získáš to největší, už jak se psalo v Malém princi, dar přátelství! Prvním krokem je vždy vyprahlost. Volání o pomoc bude ještě dost. 

Věř mu!

On jedná nečekaně, nikdy nevíš, kdy se to stane..

Nakonec otázku: „Věříš mu vlastně vůbec?"