Když nevidíš kytky kvést,
když si myslíš, že už Ti dochází dech,
„Bůh není mrtev“
Když v obtížích se nacházíš,
když si říkáš, že bude líp, ale stejně není
„Bůh není mrtev“
Když nic Ti nevychází,
když se v tom světě ztrácíš,
„Bůh není mrtev“
Když nevíš, co se sebou,
pak tlučeš hlavou o zeď a chceš se zabít,
„Bůh není mrtev“
A i když už ses ztratil,
a teď sedíš na schodech a jediné, co můžeš je plakat,
„Bůh není mrtev“
A když už jsi vše ztratil, věz,
že „Bůh není mrtev“
Je stále s Tebou,
hladí Tě po ramenou,
s očima plnýma slz se na Tebe dívá,
co jsi zase udělal, že jsi tam,
kde nikdy být nemáš,
pak pomaličku jako kytky vyrůstají ze země,
on používá konvičku a pomalu zavlažuje Tě,
a i když se ztrácíš, je to jen Tvůj pocit,
i když už nevěříš, Bůh nepřestal Ti věřit,
a pak v dálce vyzvání,
hodiny tiše odbíjí a vše tichoučce zpívá tu větu tajemnou,
že „Bůh není mrtev“, že je tu..
A na vše přijde čas,
jen utíkej pomalu...
krásné jako pokaždé!!! :)
děkují :)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.