Noc tajuplná, krásná a přitom něžná.

Touha, co Tě žene vpřed,

jíti tam právě dnes.

Jedeš.

Věříš mu.

 

A krásný pocit zažiješ.

Náš Bůh je romantik,

který dává lásku všem.

Tiše volá člověka,

a kdo se srdcem na dlani čeká,

ten uslyší Jeho hlas.

 

Bůh je dneska v nás.

 

Ten západ slunce,

ten zpívající kostel,

to otevřené srdce,

ta dlaň, kterou Tě drží,

nepotlačuj slzy.

 

Je s Tebou i v kostele, přítomen cele.

Dnes vzal si Tě na starost Bůh,

dnes řekl Ti :„stůj“,

podal Ti ruku

a vedl Tě tam, kde chtěl.

 

Dnes andělé na povel s Tebou byli též,

dnes staral se o Tebe Bůh, který je romantik.

Základem je Mu věřit.

Pak chytnout Ho za ruku a usmát se,

že jsi tu a nechat se jím vést.

 

A vzít si kolo a jet tam,

kde Tvé srdce touží jet.

Právě dnes,

noc kostelů krásná je přec.

 

 

A i když je člověk sám,

dnes Bůh se postará,

dnes vzal si Tě On,

místo přítele,

strávit chce s Tebou chvíli přítomen úplně.

 

A pak se zastavit,

pozorovat s ním slunce západ,

moc neplakat,

radovat se,

že až Ti radostí puká srdce a křičet do polí,

že náš Bůh je úžasný!

 

A i když nám už skončila Noc kostelů,

radovat se, že On je tu!

A stále bude s námi,

že vše zlé zvládneme jen s Ním

a pak už nás nechá snít,

o té milované bytosti,

kterou máš nadevšechno rád.

 

Dnes chtěl Ti Bůh jen tak radost dát,

tak proč mu jen tak nepoděkovat? ;)

 

 

Za to že Je,

že chrání lidi,

které miluješ

 a třeba i za tu radost,

 

kterou dává nám  nejen dnes....