Maria, Matko, Matičko,

dnes svátek všech matek je.

Maria, Matko, Matičko,

tys naše jediná naděje.

 

Jsi s námi,

držíš nás v dlani,

a my Ti můžeme říkat své prosby a touhy,

věřit Ti.

 

Byla jsi tak obyčejná,

tak moc prostá,

až ses Bohu zalíbila,

ráda bych se Ti podobala.

 

Milovalas Josefa svého,

byla jsi tak mladá,

a pak stalo se to.

Dnes jsi naše Matka,

Matka všech co slzy roní,

co se smějí,

a co jsou na dně a zapomínají na Tě.

Ty ale na nikoho nezapomínáš.

 

Matkou jsi a Matkou budeš nám,

tak úžasně se o nás staráš

a za nás se nemálo přimlouváš u Syna svého.

Bylo to snadné Matkou být Božímu Synu?

Bylo to těžké vidět ho na kříži,

i když jsi věděla,

že žádnou neměl vinu?

Která matka by se na to dokázala dívat?

 

 

Kdybys Bohu nevěřila, nikdy bys to nezvládla, celá bys nám zvadla.

Ale víra Tvá, tak nádherná, silná a prostá,

je nám dnes nadějí,

že se mohou díti zázraky každý den,

stačí Mu jen věřit a vytrvat, pak nám snad už bude hej...

 

Maria, Matko, Matičko,

dnes snad i Ty svátek máš.

Co chci Ti přát?

Jen všechno dobré, ať děláš dál,

ať můžeme skrze Tebe vytrvat,

protože Ty nám síly dodáváš a nás objímáš svou láskou mateřskou..

 

Dnes svěřuji se Ti do rukou Tvých a pokusím se věřit,

že bude líp, že vše není náhodou,

že Ty nás držíš nad vodou, že jen skrze Tebe jsme Kristu blíž!

Díky, že jsi tu pro nás!

 

 

Máme Tě rádi, víš?