Když se cítím sám, když nezvládám,

mluv mi do života.

 

Když v koutě sedím, když se bojím,

když každému jen nadávám,

mluv mi do života.

 

Když neslyším Tvůj hlas,

když nechci jít tam, kde voláš nás,

mluv mi do života.

 

Když potřebuji obejmout, setřít slzy z tváře,

buď mi oporou, nenech mne upadnout,

mluv mi do života.

 

Když dělám hříchy, když vím,

že umím být i jiný, nějak to ale nejde,

odpusť mi,

mluv mi do života, Ježíši.

 

A i když Tě denně zklamávám, 

a nechci Tě slyšet,

mluv mi prosím do života, 

protože jednou...

 

až třeba zase budu na dně,

budu mít citlivé uši

a mé srdce Tě bude chtít slyšet,

pak uslyším Tě asi 

a budu šťastný, že jsi vytrval

a mě v tom nenechal! ♥