Nejdříve jsem to sem nechtěla psát, ale uvědomila jsem si, že když jsem to přečetla pár kněžím, měli slzy v očích... I tak může Bůh promlouvat skrze nás...
Hvězdy jsou úlomkem nebe, když do nich koukneš, uvidíš sebe.
Hvězdy jsou světlo, které hřeje,
které člověka vede tak,
jak vedlo prostý lid i krále,
i nás vedou stále,
abychom mohli překonávat vzdálenosti k lidem,
kteří potřebují naší pomoc,
abychom to zvládli,
nebáli se,
a pak prosili jen tiše:„Buď vůle Tvá, Bože“.
Někteří lidé neumí psát básně, neumí zpívat z plných plic,
nevěří v to, co je krásné, nevěří už v nic.
Proto jste tu vy!
Kněží, co zpívají tak krásně, jdete s Bohem vstříc.
A my nevěřící chodíme, nic nevidíme...
Pomáháte nám poznat hloubku květu, lásku bez hranic
a úžasnou milost odpuštění, co v oddech se změní,
když tam klečíme, před Vámi se stydíme a občas i pláčeme.
Kde sílu berete?
Přece z nebe plného hvězd, když večer vycházíte ven,
a náhle jste tak zranitelní,
jako malé děti,
chválíte Boha, obdivujete, zpíváte, myslíte, pláčete, žijete...
V tento okamžik jsou hvězdy pro vás vším, pro ten okamžik, je Bůh pro vás stvořil.
A hvězda padá...
Na vás, do srdce,
a vy můžete jít dále,
překážky jsou zrádné,
ale vy teď žijete, to světlo je ve vás,
lidé ho vidí a hned jsou u vás.
Potřebují radu,
aby je někdo podržel,
neumí pochytit prach hvězd.
Na to jste tu VY!
Úžasní Boží služebníci Kristovi!
Nádherné, Míšo!!!! Díky za toto...
Tahle se Ti, Míšo, moc povedla :) !
Pomáháte nám poznat hloubku květu, lásku bez hranic
a úžasnou milost odpuštění, co v oddech se změní,
když tam klečíme, před Vámi se stydíme a občas i pláčeme.
Geniální. Díky moc. Žehnám.
Děkuji moc všem, vážím si toho.
Díky moc, že ses nebála a něco tak krásného jsi napsala.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.