Muž v poli stál

nečekajíce

možná si chtěl sednout

ale stál tam

podivujíce

muž v poli stál

a lidé jezdili kolem tou zkratkou

kterou zná jen lidí pár

někteří s kolem

někteří s vozem

jiní jen pěšky

ale všichni sami.

 

Muž v poli stál tam dál

díval se na to jedno místo

 lidé

co kolem něho jeli

divili se

 proč stojí

proč nesedne si

 muž v poli však stál dál.

 

 Muž v poli

 všechno ho bolí

 všechno se mu vrací

 jeho vzpomínky

 a tak tu stojí

 ten muž v poli.

 

Pomalu

 jemně

 slzy mu stékají po neoholené tváři

 a muž v poli stojí

a lituje všeho

co kdy udělal

jak se bál a jak všechno zkazil

muž v poli stojí

a nemá ani suchý krajíc

smutně se dívá

kde dívku má

jež o ni stál?

 

 Muž v poli stojí dál

kolem něho obilí

 vlasy jeho milé se už dávno ztratily

 obilí zezlátlo, zežloutlo

 žně jsou již tady.

 

Ten muž tu stojí

ví

že je správný čas

ten muž stojí

nebojí se nás

 co se sebou jen udělal?

 

Stojí

hledí

 dívá se dál

 ten muž v poli má naději.

 

 Už všechno přebolelo

 už jsou žně

už zlaté jsou klasy líbezné

 a muž v poli stojí dál

 třeba si ho tam někdo přál.

 

Stojí a hledí vstříc modrým oblakům

 které ujišťují ho

že bude léto

bude teplo

sklizeň bude dobrá

a vše bude fajn.

 

Ne

muži v poli nemusíš se bát

a i když spletla jsem si Tě se sloupem

 jsem blázen

 ale díky tomuto mohu ukázat světu

že člověk v člověku

umí rozžehnout tu krásnou větu

mám Tě rád

a ty muži v poli

 pojď už dál

a nestůj tam!