Když není Ti hej,

když duše Tě zlobí,

nezoufej, ono všechno se zhojí.

 

Když smutně sedíš v koutě,

když lidé nenajdou Tě,

když za slovo jim nestojíš,

nezoufej, víš, že tu jsem.

 

Když chtěl by ses zabít,

když už nemáš sílu pro nic,

nezoufej, já tu jsem.

 

Když se ode mně odvracíš,

když si říkáš, že bude líp,

pak to ale moc nezvládáš,

víš, že tu jsem i já?

 

 

A i když už slzy Ti vyschly,

smutná tvář, uplakané oči, které bolí,

zdánlivé maličkosti, co Tě tak ničí,

Bože kde jsi?

 

Jsem tu, neboj se,

ty mé dítě zoufalé,

jsem tu, čekám,

kdy zavoláš mě,

pak už Tě nepustím,

tím si buď jist,

jsi tak snadno zranitelný,

proto Tě já budu chránit,

už vše jen se mnou,

ne beze mne,

prostě Tě miluji, mé dítě cenné!