Ničíš mě Bože,

ničíš mou duši,

dáváš mi poznat chvíle,

které vnímat mohu jen srdcem,

padají slzy.

 

Ničíš mě, Bože neviditelný,

tolik okamžiků se stalo,

kdy srdce překypovalo.

a já tu stojím a nevím, co říci,

z očí se linou slzy.

 

Ničíš mě, Bože,

Tvá něžná láska, krása, odvaha, radost z maličkostí,

překypující srdce, záchvěvy duše,

vše to mě ničí.

 

Jsem asi slabá, nedokonalá,

ale miluji ty okamžiky, 

kdy nevím, co říci,

kdy kapesníky nestačí, 

když pláče srdce a bere s sebou duši,

 

ne bolestí, nýbrž nevědomostí.

 

Nevím, co pro mě chystáš Pane,

ale těch okamžiků si vážím,

i když se rozhoduji špatně,

vím, že vše děláš z lásky.