Když je s Tebou nevnímáš,

když tiše sedí ani si ho nevšimneš,

když odchází neslyšíš,

a když je pryč, chybí Ti.

 

Tichý a průhledný,

v životě jsou i jiné volby,

nikdy by sis na něj nevzpomněla,

nikdy nezahrnula do seznamu,

ale když odejde,

budeš mít v duši ránu.

 

Někdy ho nenávidíš, 

když čechrá Ti vlasy,

vzdoruje Tvým názorům,

pak odchází pryč,

a ty se ptáš, kam.

 

Celou dobu jenom rány,

tiché nadávání, ale je pořád tady,

někdy jako bys ho chtěl vyhnat,

ať jde pryč, a když zvedne se,

ptám se Tě, stálo to za to?

Když poslední chceš mít slovo,

ale už teď je Ti teskno.

 

Není to jen o vzduchu,

je to každodenní rutina,

maličkosti všedního dne,

i láska, která právě začíná...