Slunce svítí
a omývá mou duši
kytky ženám sluší
Nabrat si plnou náruč
a být s nimi
kytky jsou krásné
jako ženy
Oči plné květin
vidí více
a tiše
závidí
nesmírnou krásu
lidí
Kytky a ženy mají mnoho společné
jsou krásné to každý ví
a někdy, když jsou samotné
distancují se od lidí
aby vstřebaly tu krásu
a mohly pokračovat v úkolu
nést krásu dál
Bůh nám toho tolik dal
A když podíváš se do polí
vzpomeň si, jak ženy to mají těžké
a kytky, s každým větrem také zápolí
ale vznášejí se něžně
a stojí pevně
P.S. kytičky jsem dneska nestihla vyfotit to proto, aby každý šel ven se podívat ;)
Vzpomněla jsem si na sv. Terezku:
Přemýšlela jsem, proč všichni lidé nedostávají stejné milosti.
Ježíš mne poučil. I v přírodě je mnoho květin a všechny jsou krásné.
Nádherná růže, bílá lilie, skromná fialka, prostá sedmikráska...
Kdyby všechny květiny chtěly být růžemi, příroda by přišla o jarní krásu nebo luční kvítí.
Stejně tak i lidé jsou květinami pro Boha.
Velcí světci jako růže a lilie, jiní jako sedmikrásky či fialky, které Boha těší.
Našim úkolem tedy je využít nejrůznějších darů a nadání,
které máme a být tím, čím nás Bůh chce mít.
sv. Terezie z Lisieux
Možná je to hloupé přání, možná jsem náročný, ale k tomuhle kousku se moc rád vracím. Nedokážu dost dobře popsat proč, ale tahle báseň zcela vystupuje nad všechno ostatní. Jestli je to formou, to nevím. Možná sdělením. Rozhodně se jedná o to nejlepší, co jsem četl na signálech. Rozhodně to má dynamiku a uzavírá to určitý kruh myšlenek. Vždy mám rád když drobné dílo popisuje nějakou, byť i jen v náznaku, anabázi a předmět prochází vývojem. Stejně jako básník ;) pište dál a stejně dobře jako je tohle!
Musím říci, že mě to potěšilo :) ! Děkuji!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.