Stránku po stránce otáčím listy,

tak jako v písance zkouším

psát dokola a znova,

stále stejná slova.

 

Začínám od A a zůstávám u J,

nikdy mi to nejde, tak jak bych chtěla,

listy popsané

a písmenko nepodobá se.

 

Někdy člověk udělá v životě mnoho chyb

- rozlije inkoust přes celou stránku,

a pak znovu se musí učit psát, číst,

řádek po řádku.

 

Otáčí stránky a učí stále nová slova

a přitom se dívá na obrázky,

které neprožije již znova.

 

Každý den listuju, tou žlutou knížkou,

s obrázkem slunečnice a když stále bojuji, 

vím, že knihu potřebuji, 

abych každý den, mohla si měnit svět.