Spadla jsem do růží,

chtěla jsem být růžičková víla,

řekli mi, že se to nesluší,

prý jen, abych byla.

 

Chtěla jsem létat, být víla s křídly,

rozčílili se, uthli mi je a řekli jdi,

a tak jsem šla dál,

hloupí, nevidící lidi.

 

Chtěla jsem být vílou kopretin,

těch žlutobílých krásek,

všechny hlavičky otrhali,

a mi se vysmáli.

 

Chtěla jsem být vůní-

vůní jahod, poseklé trávy, smůly stromů,

nastříkali chemii, sloučeniny plné jedů.

že toto se už nenosí, ať někde jinde jdu.

 

Chtěla jsem být andělem, 

co každému jen pomoc dává,

a v dálce slyším

internet je to radost pravá!

 

Chtěla jsem být láskou, ne baculatým andílkem s křídly,

tou, která když projde, vše k ní vzhlíží,

zakázali mi to, prý tu nemá místo.

 

Seděla jsem večer, plakala, že nejsem,

tma neustupuje a pochopila jsem, budu světlem,

to svět potřebuje!