Mám občas ráda ty plytší seriály, takové ty, na vymytí mozku, oddech, nebo kulisu při mytí nádobí či jiné práci.

A dneska neděle. Klasika. Pro mě každodenní rutina. Farář dojel pozdě, takže i nepříjemné čekání. Hned na začátku zmínil větu, že dneska má s sebou jednoho kněze, který bude zpovídat celou mši svatou. Zpověď? Ne, díky!

Naráz mi vytanula v mysli věta, co jsem slyšela v seriálu: „šance se neopakují,musíme toho využít.“ Začala jsem tuto nabídku vnímat jako šanci, jako něco, co se už nikdy nemusí opakovat, protože vím, že i když ty možnosti ke zpovědi v různých kostelích jsou, já bych je zaplácala jinými aktivitami.

Pan farář byl hodně dobrý a velmi příjemný. I přes mou vystrašenost mě dokázal ve všem povzbudit (5 měsíců od zpovědi je dost) a pak hurá k přijímání.

Moje biřmovací patronka je dneska svatořečená a já se taky dneska překonala. Je to pravda. Něco už se nemusí nikdy opakovat a proč neudělat radost sobě a Bohu. 

Vše bude nové...školní rok...tak proč nezačít nanovo i s Bohem..on narozdíl ode mně ví, co dělá :) !!!

 

Přeji krásnou neděli!!!