stáli naproti sobě

do očí se dívali

všechna ta léta

plná zklamání

 

znali se vůbec?

krok sem

krok tam

uplyne voda

uplynou léta

 

už není něžná

už není mladá

postarší dáma

 

pleť není napjatá

vrásky kolem očí

ji zdobí

už není naštvaná

už se nezlobí

 

přímý a jasný pohled

a v očích ji mohu číst

laskavý milý dotek

když dívá se na mě

a já na ni hledět smím

 

už tu přede mnou stojí

stařec, co do krásy

daleko má

 

býval to něžný

krásný chlapec

jen duše zůstává

 

berle ho zdobí

už špatně chodí

ale je to on

 

byl tu, když jsem stála

když jsem byla mladá

potřebovala pomoci

 

nikdy nebyl daleko

stačilo napsat a byl tu

a pak…

nějak zmizel

 

a teď- je tu - přišel

 

co naplakala jsem se

co proklínala muže

když bilo mi srdce

a on tady nebyl

 

znovu jsem se musela naučit chodit

zvládat vše bez něho

odjel někam daleko

 

nenapsal ani řádku

pátek po pátku

vyhlížela jsem ho

 

a jednou

stala jsem se starou bábou

zazvonil u dveří

 

a pak když poznala jsem ho

srdce bije, láteří

 

tak moc se změnil

oči mě zradily

když lehce stékaly

dva bílé pramínky

 

stáli jsme tu

stará bába a dědek

a připadali si jak mladí

čas nečas pořád se mají rádi