Jaro, kde jsi?

hledám Tě...

cesty sněhem zaváté

chybíš slunce

obyčejná naděje ranní v okně

kde mohu v klidu s Biblí usednout

a cítit vůni květin

 

zima je už moc dlouhá

ani ta káva neprobudí

moc studí

oči se zavírají

když ji vidím

všude tma

třesou se mi ruce

 

alespoň jednu malou květinu

a vyjít chvíli ze stínu zimy

plamínek svíčky zapálit

a být s lidmi

neschovávat se mezi nimi

do šál, ušanek

a zamračených tváří

 

jaro, přijdeš?