A tak dál žiješ v sebeklamu

jedno tělo 

jedna duše

nespojeno ještě čerstvé

 

A mlčíš

oslavuješ

žiješ si svůj sen

 

Milion myšlenek na smrt

ať se ti nic nestane

přitakávám pokaždé

až směšně oddaně

 

Oči se zalévají stále stejně

v lítosti a soužení

žijeme odděleně

ještě to není my

 

Změní se něco?

Až budeme žít pro sebe

a naučíme se říkat

NE.