pořád jsem ještě ta malá holka

co za něčím se žene 

a obléká růžovou

 

pořád když slova nestačí

tančím sama

není to jinačí

 

říkám si až vyrostu

až budu velká

a roky mi utíkají mezi prsty

 

velké sny v malé naději

necitlivost v kapce slova 

se schová

 

a z kopretin opadají

všechny lístky

 

a pak smutně hledím na tu spoušť

vždyť jsem ještě tak mladá

 

biji se za pravdu

pořád dokola

a přihlížím na svou popravu

 

po sté se neomluvím

za svým si stojím