někdy toho mám vážně dost

zavřu se a neodpovídám

slzy poví více

poví co a jak

 

někdy jen tak sedím

a nechám vytéct

tu bolest

a nedorozumění

 

jsem žena

potřebuji plakat

když duše přetéká

bolestí a city

 

a tak brečím

abych ráno mohla znova vstát

znovu se usmívat

a zase jít dál