na konci světa

jeden muž

jedno nádraží

a ticho

 

počítal v noci hvězdy

musil je rozsvítit

nebál se života

jen trochu mluvil a hlasitě se smál

a říkal slova mám Tě rád

 

věkem mlád, duchem stár

avšak sám

na každého někdo čeká

až jednou dívka zabloudí

počty mu nebudou sedět

 

když hvězda mu

po vroucném přání

jednou rukou uvízne v dlaních

i jemu rozsvítí se svět