Poslouchala jsem kázání. To se nestává, tím spíš, že jsem byla v kostele, to taky není moc obvyklé. Ale o tom možná až jindy...

Jak název prozrazuje, bude challenge! Osobně bych byla ráda, kdyby se alespoň tato rozjela, protože mi přijde nenáročná, tudíž se nebude po nikom moc chtít a zároveň pěkná. Taková, která nebolí (nebo pro někoho bude), ale jde o to připomenout lidem, že je to fajn, že jsou tu (aneb podzimní depky se blíží!)

 

HRA NA ANDĚLY

Děti to prý moc rády hrály na táboře. Vylosovaly si lísteček se jménem dotyčného a na ten den se mu snažily zpříjemnit život. A tak mě napadlo, proč vlastně ne? 

Je to tak moc jednoduché, že to zvládne každý. Vemte si papír, tužku a sepišme pod sebe jména. Já třeba začnu od mých signálovských lidí. Ti, co mám ráda, co mě inspirují, pak se přesunu na facebook, rodinu, důchodce, kmotry... Napišme tam i ty lidi, kteří nás neskutečně štvou, nebo těm, kterým jsme ještě neodpustili. Tak nám vznikne seznam lidí. Ten seznam rozstříháme a každý den si vylosujeme jednoho človíčka. A tady začíná ta nejtěžší část- myslet! 

Vylosujeme si ráno lísteček se jménem a chvíli budeme něčím andělem. Andělé bývají tišší, neviditelní, tak i my se o to můžeme pokusit. Napsat smsku z internetu, pomodlit se, obětovat růženec, pro ty schopnější, napsat, jak je pro nás důležitý, nebo mu to říci do očí  a myslím, že vás napadnou i jiné varianty a daleko lepší! 

Věřte mi, že se každý den setkávám s tímto, že lidé toto neumí přijímat, neví, jak se chovat, co dělat. Zkuste si toho všimnout!

Pojďme to pak nějak sesumírovat, třeba to, jestli den byl lepší, napsat článek, vzájemně se podpořit. Hodně lidí má v sobě skrytou bolest, a být něčím andělem, byť jen na chvíli, může být přece moc krásné, ne? Navíc si můžeme trochu sobecky myslet, že na nás chvíli někdo myslí a i kdyby ne...můžeme na sebe být trošičku hrdí, že jsme ted den udělali maličko pro svět...

#jsemandel