pojď, ukážu Ti můj svět
je trošku jiný než Tvůj
bez cigaret a plnej ticha
a zvuků lidí
jež volají o pomoc
a taky se říkaj jen ty důležitý věci
jakože lidi se maj rádi
a tak
nulovej prostor pro prázdný kecy
tak trochu sonáty bláznivosti
jakože se o někoho staráš
hmatatelná láska
a teď se zastav
Tvý boty ať zanechaj tu stopu ve sněhu
a neříkej nic, co už bylo řečeno
prostě se zastav
poděkuj
popros
a náruč květů rozházej do sněhu
mlčím
a ukazuju Ti svůj svět
ztrapním se
není plnejch ideálních lidí
je hlavně o okamžicích
o touze, co žene vpřed
obyčejná žena
obyčejnej svět
nádech
výdech
znovu vyjít ven
a až Ti život zasadí ránu
tu v oblasti srdeční
možná, že vstaneš k ránu
protože přece nemůžeš spát
protože přece ještě umím vejít do života
budeš hledat ty stopy ve sněhu
mě najdeš na konci
v nich
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.