„Tatínku, nepracuj“.

A já jsem zabouchl silně dveřmi a spěchal do práce. 

Nechal jsem jej stát v punčoškách a tričku s měnícími se flitry.

 

„Synáčku, tolik nepracuj, věnuj se rodině“.

A já jsem slyšel nářek mé staré matky.

 

„Miláčku, tolik nepracuj“.

A já jsem slyšel nářek mé ženy.

Bouchl jsem dveřmi.

 

A já jsem přišel do prázdného domu.

Medvídek ležel smutně na stole a její růžový kufřík zmizel.

Po těch letech manželství jsem se poprvé smutkem rozplakal.