„Tatínku, nepracuj“.
A já jsem zabouchl silně dveřmi a spěchal do práce.
Nechal jsem jej stát v punčoškách a tričku s měnícími se flitry.
„Synáčku, tolik nepracuj, věnuj se rodině“.
A já jsem slyšel nářek mé staré matky.
„Miláčku, tolik nepracuj“.
A já jsem slyšel nářek mé ženy.
Bouchl jsem dveřmi.
A já jsem přišel do prázdného domu.
Medvídek ležel smutně na stole a její růžový kufřík zmizel.
Po těch letech manželství jsem se poprvé smutkem rozplakal.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.