chybí mi to
to věčné hádání o ničem
rozebírání univerzální pravdy
hodit Ti klíče do schránky
a začít od podlahy

to přesvědčování, kdy nehneš ani brvou
nutíš mě jinak přemýšlet 
v tvých očích 
konečně někde jsem chytrou 
spontánnost, nic nepromýšlet

ty šaty ve kterých mi nemůžeš odolat
vidět víc než já o sobě mohu říct 
konečně někdo kdo ve mně doufá
konečně někdo, kdo mi řekne víc