na chvilku

chviličku času

chci být s Bohem

a mými anděly

 

jež mají ruce bledé

prosvítají

že už tu dlouho nebudou

ví sami

 

aby nic neříkali

aby mlčeli

aby se srdce plnilo

abychom brečeli

 

protože když Bůh vezme

ze srdce babičku

život už není stejný

nacházím to po sklíčku

 

tu nekonečnou touhu

tu lásku jež stále mám

abych to jednou mohla

do mozaiky sesypat