v obyčejných dnech

kdy dcera potřebuje otce

nebyl jsi tu

a ty okamžiky se mi vracejí

jak zaseknutý kazetový přehrávač

aby mě varovaly

když chci být chvíli dobrá

už ne
 

ten nejlepší člověk

ten nejlepší člověk

slyší člověk ze všech stran

zvuk střepů a hlubokých ran

teď už konečně

dovedu sebe milovat

 

po tolika letech 

ruce odevzdat čisté

ještě se zlobím

a dlouho budu

pomalu Tě vypustím ze života

abych ho mohla nahradit Láskou

aby ta moje zkreslená představa o Bohu

dostala konečně nový rozměr

milujícího Otce

 

ne toho, kterého znám...