svět se mi neozval

volala jsem jeho číslo

papírek s otrhanými číslicemi

telefonní budka někde vyzvání

 - zbytečně

 

prší

cítím se zraněnou

srdcem

potrhanou duší

zase s hlavou skloněnou

 

po kolikáté?

odpoví mi jednou svět?

na nekonečný otázky

o lásce

vesmíru

o touze být s lidmi tu

o středě, která mě ničí

 

ukáže mi jednou cestu?

abych mohla přejít most

nebo se ztiší

bude mlčet

do konce mého bytí

 

na hrob přinese květinu

růži s trny

aby mi nemusel nic vysvětlovat 

tak, jak tisícům lidí