trochu to bolí

vracím se do míst 

kde už vlastně nepatřím 

zavřely se dveře 

 

celé dětství 

mi říkali 

ta slova 

jež ještě v dospělosti 

nezhojeny zůstaly 

 

vyndávám střepy 

abych se mohla znovu pořezat 

lhostejností

netečností

neláskou 

 

mám asi jiný pohled na věc 

pohled na politiku 

a hloupé řeči 

co vedeme jako dospělí 

 

a teď se více 

roztrhla propast 

a já jen čekám na čas

až to zahojí 

až zapráší nové rány 

přestaneme se přít 

dovedeme si 

odpustit