trochu to bolí
vracím se do míst
kde už vlastně nepatřím
zavřely se dveře
celé dětství
mi říkali
ta slova
jež ještě v dospělosti
nezhojeny zůstaly
vyndávám střepy
abych se mohla znovu pořezat
lhostejností
netečností
neláskou
mám asi jiný pohled na věc
pohled na politiku
a hloupé řeči
co vedeme jako dospělí
a teď se více
roztrhla propast
a já jen čekám na čas
až to zahojí
až zapráší nové rány
přestaneme se přít
dovedeme si
odpustit
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.