Míša píše....

Je to tak nějak přirozené. Každý má potřebu se pochlubit, tím, co dělá, jak je šťastný, zrovna v tuto chvíli tady a teď. Pětiminutová pauza, než vznikne ta dokonalá fotka na facebook, na instagram ... Než to člověk upraví, musí to být tak nějak…

buď mým šálkem kávy mým svatým Josefem oporou, když se hroutím mým nebem neříkej nic a jednoduše buď po jednoduchém bytí toužím třeba se do mě zamiluj ať chvíli jsem cosi buď se mnou a drž mě za ruku nepotřebuji slova být vůní, být ve vzduchu život…

Já vím, že to potřebuješ slyšet. A taky to, že Ti to nemohu říct do očí. Vím, že se trápíš a někdy nenecháš si pomoci. Všechno to zvládneš, podívej na Tvé kroky, ušly už kus cesty, vidíš ty stopy? Nebudu Ti mazat med kolem huby. Podívej se sobě do…

Prosila o vteřinu a dostala ji. Na benzínové pumpě znuděně koukala z okénka a hrála si s vlasy. Točila je na prstě tam a zpátky. Přemýšlela nad divným sloganem jedné modré firmy. Vlastně přemýšlela, co dál. Kam ji ten život zas zavál. Do rohu. Měla…

tak už si mě najdi již nebudu řvát ani křičet a bezvládně se sesouvat na zem budu pít čaj mlčet absorbovat štěstí jiných lehké vteřiny dechu a někdy se prostě nenalíčím na rtech mít tu nejkrásnější větu úplně jiná přec stejná jako vždy zapalovat víc…

(prosím, nadsázku!) měla by říci co umí a kolik toho zná taková panenka na prodej a pak přiznat že je sama a kde bydlí kolik jí je let nejlépe fotky celého zboží že působí silně i když má křehkou duši nejlépe její koníčky a pak čekat na zájemce…

pojď, ukážu Ti můj svět je trošku jiný než Tvůj bez cigaret a plnej ticha a zvuků lidí jež volají o pomoc a taky se říkaj jen ty důležitý věci jakože lidi se maj rádi a tak nulovej prostor pro prázdný kecy tak trochu sonáty bláznivosti jakože se o…

říkáš mi že jsme tolik odlišní já však vím jak zavíráš víčka nemáme milion témat k hovoru když jemně hoří svíčka říkáš v nesprávnou dobu a nesprávný čas já však se tomu nebráním když zase klopýtáš ve vztahových smyčkách tiše se k Tobě navrátím

Už si pomalu začínám myslet, že to někoho začíná velmi bavit. No vážně, učení nad hlavu a já místo toho abych se soustředila na to podstatné, zase řeším vztahy. Už mě to pomalu přestává bavit. Mám popsaných pár papírů (kde jsi byla předtím,…

Chtěla jsem jít ke zpovědi. Kecám, nechtělo se mi. Čekala jsem, že až uvidím frontu, otočím se a s čistým svědomím si řeknu, že jsem vážně chtěla. Ha ha ha. Tato farnost byla ale nějak nachystaná. Čtyři zpovědnice svitily a nikde ani noha. Do háje!!…