Míša píše....

...s červenou rtěnkou do světa...

ještě to chce

mlčíma znovu zapaluji svíčkya dělím věci na můžumusím nedotažené rányobčas ještě bolístejně se nezlobím ještě to chce trochu času těch ránkdy někdo podá mi kávu toho jak na chvíli zapomenuještě to chceještě to chceněhu

nerozumíme!

za pár letdali jsme si sraz ani jsme netušili každý na jiném místěpodobné formátovánímísty odchylky a teď tu stojíme a oba dva nerozumíme ničemu ale bláznivě se smějemenerozumíme spolu

nejde to

nemůžu se rozsypatkdyž ty tu nejsi no tak brečíma hrníčky kávy mi nepomáhajjá nevím zdál se mi život lehčím nebo je diagnózou právě teď: cítím se sama

Děvčátko

jsem ještě děvčemladá žena někdy nosím culíky a řeším problémy světavždyť vůbec není velikýmám jen pár snů mám jen pár vizí dívat se otevřenýma očimamít toho kdo se mnou počítáa zvládnout každou kriziten sen mi nikdo neodcizí

Bo-že!

vykašlala jsem se na Tebea každý se k Tobě modlímnatahuji rukua blátem se brodím zavírám očikdyž křičí duše máminulost mojebudoucnost nejistá jenomže kdybynebylo spojeno více věcívýmluvy, výmluvykecy no tak se zase postavímtváří v tvář momentální…

tak znovu

tak znovudonekonečnapřechod mezi realitoua budoucnostízase jednoutřeba mě něco krásnýhoještě čekázázraky hledat v nevšednosti

...jedna kapitola z mnoha...

Zhruba od sedmé třídy jsem se začala tzv. řezat. Paradoxně jsem to vyčetla v katolickém časopisu, kde článek o tom měl spíše funkci preventivní. A od té doby jsem nad tím uvažovala, a když jsem to zkusila, nebylo to tak strašné. Nutno podotknout, že…

sklíčka milování

v každém kousku dne má melancholie stávám se celou v smíchu objetí celá se proměním zůstanu sebou s Tebou

„Nepracuj“

„Tatínku, nepracuj“.A já jsem zabouchl silně dveřmi a spěchal do práce. Nechal jsem jej stát v punčoškách a tričku s měnícími se flitry. „Synáčku, tolik nepracuj, věnuj se rodině“.A já jsem slyšel nářek mé staré matky. „Miláčku, tolik nepracuj“.A já…

diagnóza: zapomněla

už zase tiše ses vkradla do životů jiných a zapomněla na sebe a pak se divíš hrachy slz a neustálé bolesti naznačujeme Ti to všichni aby sis to mohla připomenout z minuty hodina ze chvíli zas jiná stejná jako vždycky ale trochu dívčí zase oči…