Míša píše....

...nepřestávat rozechvívat srdce...

Jako vzduch

Když je s Tebou nevnímáš, když tiše sedí ani si ho nevšimneš, když odchází neslyšíš, a když je pryč, chybí Ti. Tichý a průhledný, v životě jsou i jiné volby, nikdy by sis na něj nevzpomněla, nikdy nezahrnula do seznamu, ale když odejde, budeš mít v…

Autor: heiduška | Rubrika: ba- sni | Komentářů: 0

Květinové ženy

Slunce svítí a omývá mou duši kytky ženám sluší Nabrat si plnou náruč a být s nimi kytky jsou krásné jako ženy Oči plné květin vidí více a tiše závidí nesmírnou krásu lidí Kytky a ženy mají mnoho společné jsou krásné to každý ví a někdy, když jsou…

Autor: heiduška | Rubrika: ba- sni | Komentářů: 3

Pohřeb očima nezaujatého pozorovatele

Je čas. Oblékám si na sebe černou sukni, beru si boty na podpatku, kabát a jdu. Dnes jako „zpěvačka“ do davu. Někdo musí dát poslední sbohem i zpěvem. Jdu na kůr mezi všechny ty zpěváky. Žasnu. Tolik lidí se dnes přišlo rozloučit. Staří lidé…

Autor: heiduška | Rubrika: psaní, psaní, psaníčko... | Komentářů: 3

Míjení

Kupa starostí, kdy člověk nezná směr, někteří říkají: běž, jiní jen tiše stojí a pozorují tvé kroky, a člověk jde, pomalu, rozvážně zvedá nohy a dělá kroky, dívá se dopředu, s nadějí očekává co dál se stane, a když Krista miluje je to krásné Jde už…

Autor: heiduška | Rubrika: ba- sni | Komentářů: 0

Vděčnost, nic víc.

Je bílá sobota, den, kdy člověk už dodělává poslední práce, peče mazance, nějakou tu buchtu na stůl či beránka. Už se finišuje, a tak už jen ten poslední den lítá kolem trouby a chce mít vše dokonalé. Z plánů, jak si užít postní dobu a připravit se…

Autor: heiduška | Rubrika: ostatní střepy | Komentářů: 1

Zase pozdě!

Známe to asi všichni. Postní doba za mnou a já neudělala nic. N I C. Prostě a jednoduše měla jsem tolik věcí na práci (a na přemýšlení),že má postní doba se stihla smrsknout na velikonoční zpověď. Člověk se tak občas kýve ze strany na stranu a já se…

Autor: heiduška | Rubrika: psaní, psaní, psaníčko... | Komentářů: 1

Výraz? Ne díky, beru si tuhle.

Máme tolik masek. Vlastně skoro čehokoliv. Nejrůznější čerti, překrásní andělé, medvědi, tajemné škrabošky, filmoví hrdinové, či masky, které nám nahánějí hrůzu. S hrůzou zjišťuji, že se postupně masky stávají neodnímatelné. Jsou to naše masky.…

Autor: heiduška | Rubrika: psaní, psaní, psaníčko... | Komentářů: 2

Noční volání

Večer. Takový ten čas, kdy se už člověk chystá spát. Obléká si pyžamo a pomalu se připravuje na odpočinek. Nejkrásnější čas, kdy je člověk sám sebou, masku po těžkém dni může odložit, žádné předpisové oblečení, ale volné, pohodlné oblečení na spaní,…

Autor: heiduška | Rubrika: životní toulky | Komentářů: 5

Andělská inspirace

Zase sám zase v trablech svých kdy nevíš, kam skočitOdkryjte roušku, nechci být sámNezvládám! Procházíš alejínikdo nikde neníživot je trápení,kdy nevíš, kam skočit,nevíš, co chceš,jestli má sílu žít,jestli vůbec miluješ,samé zklamání, pokořování…

Autor: heiduška | Rubrika: ba- sni | Komentářů: 0

Andělské vteřiny

Jednou když začalo se smrákat nad námi nad našimi hlavami pocítila jsem na chvíli snad jen na vteřinu andělský dotyk co má sílu Seděla jsem tam a ticho mě unášelo dál nehýbajíce naslouchajíce jestli ještě okusím někdy ten bláhový dotek co má sílu A…

Autor: heiduška | Rubrika: ba- sni | Komentářů: 0