Míša píše....

...nepřestávat rozechvívat srdce...

zpověď

a tak jsem chtěladuše tekla 'Milosrdenství Boží si nezasloužíš'kdo určil morálku, tváří v tvář právu Bůh je tu od počátku ... když dává se jinde rozhřešenípro některé ano, pro každého není cítím se trochu zahanbeněčlověk se jen snaží žít ... ti v…

Boh

nemůžu Tě vypustittam kde jsi nejsiv těch šedých nekonečných dnechcítím tože nejsi přítomennebudu se přizpůsobovatnikdy to nepůjdestudenáhořícívlažnákdyž ztrácím Tebeztrácím sebe

důchodce

Dveře tak, jak vždycky. Lehce pootevřené, abych do nich mohla vstoupit. Konečně jsem tu. Vždy bylo tolik důležitějších věcí. Věcí, které donutí člověka stagnovat. Tím i mojí nekonečné inspirace v nich. Musím udělat tolik věcí, ale bez Boha, bez té…

dědina

fascinuje mě život lidív těch mezilidských vztazíchdají se najítperly kdekdo říká čas marníšsetrváváš na stejném místěživot je přece o mezidobíchci se dotknout obyčejná prácedo každé skulinkytrochu srdce dátživot se v koloběhu vracítento snad bude…

ten nejlepší učitel

ten nejlepší učiteldíkykterému nemohu spáta v jeho hodináchztrácím řečdokonalý vydeptánídochází mi slovavšechno se to budu učit znovasobců běhá po světě spousta přitom občaszahlédnu kousek lidskostilidi si ubližují navzájema neví to ono to bolíjenže…

filosof

život s filosofemnahoru a dolůna občasné chvilkynamotivuješ a zmizíšhořkost po tvém řevupo tvém ušklíbáníobočí zvednuté nahoruco si myslíš o vztazíchje marný stejně tě člověk potřebujejako vlna, co občas rozbouří hladinuzamete stopyvyvolá…

babička posté

na malou chviličkuv životěchtěla jsem mít babičkuzavolala jsem jí co ale na tomkdyž mísí se mezi pocityminulostpochop užlidé nejsou bez viny přemýšlet co říct se slušíjak to vezme a nekonečný omlouvání do nocistejně odpouštět neumí nekonečný…

jenže

chtěla jsem jít na jazza jít poslouchat poezii- jenženic si nezasloužíšvybledlé rány minulosti a tak jsemzůstala radši doma ať něco nezkazím

věř

věř miže když si myslíšže za sebou mášnedostižný stín minulostije to jen stínnejsi to ty

Pan magistr

Čekala jsem. Stála jsem před prodejnou a čekala. Byla mi už zima a tak jsem sebou různě vrtěla.Přišel pán. Začal se na mě usmívat, oplatila jsem mu to. Podíval se na mě a znaleckým okem usoudil, že v módní policii bych obstála. (to sotva! )Pan se…