Míša píše....

Zelený čtvrtek byl, eucharistii jsi stanovil. Toho večera naposled ke stolu jste šli, jedli a pili, víno a chléb a tys věděl, že už se blíží Tvá oběť. Nebyl jsi zarmoucen, neplakal, jen trpělivě čekal, co Ti sdělí Ten, který s Tebou má svůj plán, a…

Byl jsi tam. Stál jsi tam. Vždy na stejném místě a s úsměvem na rtech, díval ses tak mile, až mi bylo úzko, když jsem kolem Tebe procházela. Občas mi bylo smutno, občas mi nebylo do smíchu, a pro mě bylo jistotou, že stál jsi tu. Vždy na stejném…

Objetí je zázračný dar. Objetím říkáš, že máš člověka rád, že může cítit Tvoji oporu v těle, že celou duší vnímá Tě a ta se směje!

Dnes jako každý den,Tě Pane lidé chválí s písní na rtech,dnes někteří pláčou,mají špatný den a někteří Tě nechtějí vidět dnes. Dnes jako teď, si své ovečky voláš,a oběťi na ně posíláš.Hodně Tvých pastýřů trpí za Tvé jméno,vybrali si Tebe,a teď…

Už podruhé se Tě ptám na tu samou otázku. „Myslíš vůbec ještě na lásku?“ Jsi už starý, sčítáš své dny, často vzpomínáš, u toho se usmíváš. Sedíš v křesle, malé scvrklé tělo, inu, mnoho vytrpělo. Stálo to za to? Už mě nevnímáš, jenom vzpomínáš, nemoc…

Vyhlašme válku Satanovi, řekněmu zlu konečně NE! Snažme se jednat počestně, nenechme ho, aby nás odloučil od lásky Kristovy. Nejdřív je Ti fajn, užíváš si, nejsi stár, žiješ, piješ, blbneš, zkoušíš, co Ti má kdo do života mluvit? Je to tvůj život, a…

Mám veliké obavy, dneska se dějí jiné zázraky, než děly se předtím, než jsem tu byla já. Třeba láska. Bývala čistější, vroucnější, krásnější, plná naděje a nádherných jistot, že jednou spolu budou Ti, co dneska se drží jen za ruku. Tisknou si ji,…

Na co jsou básně? Některé jsou tak krásné, jsou na potěchu duše, na oživení srdce, něco jako první pomoc pro duši. Smutek totiž lidem nesluší. Jsou tu jen tak. Zrozené z lásky, aby vyvolaly city, abychom se snažili býti jiní. Proto tu jsou. A lidé…

Bílá a zakrytá, celou dobu mlčela, teď probouzí se docela. Sníh taje, zpátky do země se saje, rostlinky snaží se zase hledat to, co je vzácné - slunce. Pomalu, tiše, vše zase dýše, všechno se probouzí, usmívá se. Přišlo jaro, zdá se. Sluneční…

Zase to nebylo tak, jak by to chtěla. Šla mlčky do pokoje. Vzala si tu černou taštičku, ano tam to je. Pouzdro od brýlí. Otevřela ho, sundala hadřík a pod ním byl.Lísteček. Vzpomínala, jak ho vlastně dostala.Byl to krásný čas. Kolem plno lidí, plno…