Míša píše....

bláznivá, obyčejná, milující... žena

rubrika životní toulky


...jedna kapitola z mnoha...

Zhruba od sedmé třídy jsem se začala tzv. řezat. Paradoxně jsem to vyčetla v katolickém časopisu, kde článek o tom měl spíše funkci preventivní. A od té doby jsem nad tím uvažovala, a když jsem to zkusila, nebylo to tak strašné. Nutno podotknout, že…

když se řítím životem

DEPRESE ZKLAMÁNÍ NAŠTVÁNÍ SMUTEK BOLEST BEZNADĚJ STAROSTI ÁÁÁ ZPOMAL! Batoh, v hlavní roli minimalismus, což znamená v mém případě tričko, džíny, mikinu, nějaké ty věci, co prostě nutně tahat musím a rtěnku. Odjet někam do neznáma známa, udělat…

lidé se spálenými mosty

„Celý život čekáme na výjimečného člověka místo toho, abychom obyčejné lidi okolo nás změnili na výjimečné.“ (Hans Urs von Balthasar) Spálit mosty. Za sebou, za minulostí, za některými lidmi. Někteří v našem životě odcházejí a přicházejí tak rychle,…

obyčejně neobyčejně o náhodách a jazzu

Je to tak nějak přirozené. Každý má potřebu se pochlubit, tím, co dělá, jak je šťastný, zrovna v tuto chvíli tady a teď. Pětiminutová pauza, než vznikne ta dokonalá fotka na facebook, na instagram ... Než to člověk upraví, musí to být tak nějak…

já vím, že to potřebuješ slyšet

Já vím, že to potřebuješ slyšet. A taky to, že Ti to nemohu říct do očí. Vím, že se trápíš a někdy nenecháš si pomoci. Všechno to zvládneš, podívej na Tvé kroky, ušly už kus cesty, vidíš ty stopy? Nebudu Ti mazat med kolem huby. Podívej se sobě do…

vteřina

Prosila o vteřinu a dostala ji. Na benzínové pumpě znuděně koukala z okénka a hrála si s vlasy. Točila je na prstě tam a zpátky. Přemýšlela nad divným sloganem jedné modré firmy. Vlastně přemýšlela, co dál. Kam ji ten život zas zavál. Do rohu. Měla…

pojď, ukážu Ti...

pojď, ukážu Ti můj svět je trošku jiný než Tvůj bez cigaret a plnej ticha a zvuků lidí jež volají o pomoc a taky se říkaj jen ty důležitý věci jakože lidi se maj rádi a tak nulovej prostor pro prázdný kecy tak trochu sonáty bláznivosti jakože se o…

inspirace, vztahy, naděje aneb Míša a krůčky v roce 2019

Už si pomalu začínám myslet, že to někoho začíná velmi bavit. No vážně, učení nad hlavu a já místo toho abych se soustředila na to podstatné, zase řeším vztahy. Už mě to pomalu přestává bavit. Mám popsaných pár papírů (kde jsi byla předtím,…

bez cedulky

Chtěla jsem jít ke zpovědi. Kecám, nechtělo se mi. Čekala jsem, že až uvidím frontu, otočím se a s čistým svědomím si řeknu, že jsem vážně chtěla. Ha ha ha. Tato farnost byla ale nějak nachystaná. Čtyři zpovědnice svitily a nikde ani noha. Do háje!!…

jako by se ten odraz díval...

Večer. Tma. Člověk se může lehce ztratit. Představme si, že jdeme po cestě. Takové té životní, všude plno stromů, cíl v nedohlednu, slunce není vidět. Tma v lese. Ticho a zvuky. V jeden moment se před námi objeví NĚKDO. Nebudeme mu dávat jméno,…

ten pán, co jezdí

Jeden obyčejně vzácný člověk. Řidič autobusu. Kdysi nás vozil do školy, dalo se s ním popovídat, občas legračně nadával na ostatní řidiče, často se usmíval, i když nám něco nešlo s nabíjením karty, byl skoro vždy v klidu, měl trpělivost. Líbí se mi…

Moje růže

Jsem dost zatížená na růže. Možná proto je tak málo dostávám. Dost často se blížím k bodu, kdy moje duše není uspokojena, potřebuje víc. Pomalu se jí snažím sytit, ale vadí jí prázdné zábavy, televizní pořady, je neustále hladová. A hlad duše je…

děvče moje...

Děvče moje, tak moc mě mrzí, co se stalo a že se to dovídám od někoho jiného. O to víc mě to tíží. Nemohu Ti ani říci, jak moc mě to bolí, že jsem noc nespala, že tu bolest nesu s Tebou. Přijala jsem ji a teď ta trocha, trocha toho, co vím, je moje.…

holčička, jež malovala

Nebyla tak malá, ale nebyla dostatečně velká, aby to pochopila. Malovala do památníčku. Malovat moc neuměla, tak byla ráda, že se jí něco povedlo. Vánoční strom. Přemýšlela, jakou hvězdu namaluje nahoru. Jistě, červenou! Hrdě to nesla ukázat mamince…

chvíle času a pokaždý jiný oči

Teď budu trochu sentimentální a asi až moc sladká. (Takže kdo nechce, ať nečte dál) Měla jsem praxi v družině. Když jsem si ji na začátku léta vybírala, byla jsem odvážná a chtěla jsem zkusit něco nového. Prostě znát hranice. A stále jsem přemýšlela…

Andělé s.r. o. aneb říjnová challenge!

Poslouchala jsem kázání. To se nestává, tím spíš, že jsem byla v kostele, to taky není moc obvyklé. Ale o tom možná až jindy... Jak název prozrazuje, bude challenge! Osobně bych byla ráda, kdyby se alespoň tato rozjela, protože mi přijde nenáročná,…

Gesto

Ženy často sní o gestu, o něčem, co s nimi zacloumá. Jsme občas mimo z romantických filmů a šťastných konců. No, a někdy nám ty iluze příliš vlezou do hlavy a nakonec se staneme cynickými, sarkastickými s pocitem, že si vystačíme samy, že nechceme…

družina školí

Přiznám se. Už mi to končí, už zase budu pilná studentka, kterou neuvidíte jinak, než s kávou v ruce. Měla jsem praxi. Děsivé to slovo pro mě. Zbývá mi pár posledních dní a jelikož je trochu času, mohu to zhodnotit. Měsíc, no. Zkušení vychovatelé si…

ha! autumn is coming..

Doslova a do písmene tu máme podzim. Vítejte podzimové deprese, svíčky, padající listí a naštvané výrazy všech okolo sebe. Přišlo to nějak rychle, moc rychle. Jen bych vás ráda poprosila, ti, kdo prolétnete očima jen tak tento článek, zkuste si…

jsem ŽENA

jsem žena každý den si dovoluji být šťastná miluji děti ráda objímám lidi potřebuji obejmutí k životu ráda překonávám své strachy ráda fotím ráda píšu ráda nosím výrazné rtěnky ráda vařím pro svou rodinu ráda nosím všude buchty ráda zpívám z plných…

nejméně vhodný okamžik na...

Pořád tomu nerozumím, proč si ten život nemohu naplánovat, proč musím někdy pobíhat po poli a některé věci jednoduše vstřebávat. Ale pomalu si začínám zvykat. (Pro koho je můj text feministický, nebo k němu bude mít příliš mnoho poznámek, nechť se…

Trocha čaje

Už to bude nějaký ten rok. Normální člověk jezdí s pláštěnkou v batohu, člověk, toužící po dobrodružství, pláštěnku nechává doma, vždyť je léto. Člověk zodpovědný, má buď s sebou, nebo na pracovišti náhradní věci, člověku nezodpovědnému, lačnící po…

CSM- co si myslet...

Ahoj! Asi bych měla prvně přiznat to, že nejsem zastánce a nadšenec setkávání mladých lidí v Kristu. Nějak se stále snažím propojovat rozum, každodenní obtíže a druhou stranu, nadšení, úsměvy a jen pozitivní lidi, které můžeme na těchto setkáních…

Zahrada

Zase jaro. Všechny to lákalo ven, jen jeho ne. Naneštěstí se tomu ale dneska nevyhnul. Dostal hrábě, lopatu, pytle a povolávací rozkaz na zahradu. Stál tam opuštěný strom, kolem se snažil dostat na svět život, malé zelené rostlinky se snažily dostat…

Nepotkal jsi ho?

Křičeli po něm a nadávali mu. Zase on. Nebyl vzdálen, zase tu byl. Skoro celý obnažen, krvavá stopa lemovala stezku. Pár lidí s ním bylo, jen málo, dost na to, aby se nad nimi člověk pozastavil. Většinou se jen ozýval křik. Někdy ale také hlasitý…

Sonáta

Nejdříve byli velký sbor, postupně se oddělili a vzniklo něco, co je mnohem příjemnější a nějak...lidštější... Toť naše Občanská beseda nebo Pomoravan, jak se nazýváme. Tvoří ji několik starších lidí v důchodu, jedna pracující paní no, a já a někdy…

Holka

Došla jsem před učebnu a čekala na první hodinu. Učebna je správná, ale nevidím ani jednu známou tvář. Sedla jsem si na lavičku a doufala jsem, že ještě někdo dojde. Přisedla si. Celkem obyčejné děvče s nějakým handicapem. Občas jsem ji potkávala.…

52 korun

Telefon. Volal mi bývalý spolužák ze základní školy. A měl prosbu. Chtěl se sejít. Říkám si, proč ne, třeba něco potřebuje nebo si chce jen popovídat. Býval to vždy dobrý kluk. Později jsem zjistila, že se mi to úplně nehodí, ale slíbila jsem to. A…

Vidět zázraky

Říká se, že všechno zlé, je k něčemu dobré. A někdy, někdy už je toho opravdu dośt, když přijdou nečekané změny, člověk sedí a kouká do prázdna. Ale je to všechno o těch malých zázracích. Dneska jsem byla přidělena na úplně jinou práci, než bych…

Trojkařky jsou nejlepší

Seděla jsem v autoškole, měla jsem teprve druhou jízdu a postaršího instruktora, který s brýlemi vzbuzoval respekt. Když nasedl a dával mi doporučení, či rozkazy, nemohla jsem ho vystát. Teprve druhá jízda, hned na silnici a tisícovky rozkazů či…

Bábovka

Přijela jsem domů. Jak moc jsem se těšila na internet, že si konečně napíšu s někým normálním. Ale ouha! Internet nešel. Začala jsem se uklidňovat důvody, že to přece zvládnu, dřív internet vůbec nebyl a lidé žili. Sedli jsme si do obýváku. Já,…

Vděčnost, nic víc.

Je bílá sobota, den, kdy člověk už dodělává poslední práce, peče mazance, nějakou tu buchtu na stůl či beránka. Už se finišuje, a tak už jen ten poslední den lítá kolem trouby a chce mít vše dokonalé. Z plánů, jak si užít postní dobu a připravit se…

Noční volání

Večer. Takový ten čas, kdy se už člověk chystá spát. Obléká si pyžamo a pomalu se připravuje na odpočinek. Nejkrásnější čas, kdy je člověk sám sebou, masku po těžkém dni může odložit, žádné předpisové oblečení, ale volné, pohodlné oblečení na spaní,…

Vzory, vzorky, vzorečky

Zaujal mě článek, který tu je dnes ve výběru. Má jednoduchý název- Můj vzor. A moc mě potěšil a nakopl. Už dlouho jsem chtěla napsat něco o lidech, kolem nás, ale chybělo mi to slovíčko VZOR.

Pravidelné zakopnutí

Zakopnutí k životu patří. Myslím to, jak se člověk občas ohlédne, usmívá se na to, co ho, potkalo a naráz…bum! Leží na zemi. Člověk prostě chodit neumí, protože kdy jde čím dál více rovněji, svádí ho to dát nos lehce nahoru. A v tu ránu většinou…

Dopisová revoluce

Občas se člověk jde projít. Prostě se provětrat, utřídit si myšlenky a tak. Když jsem se vracela domů, všimla jsem si jí. Seděla na stupínku před domem, v rukou držela obyčejnou bílou obálku a vedle ní se povalovala další pošta. Většinou barevné…

Vyžaduji akci!

Seděla u kafe. Kolikáté už za dnešní den? Nepočítala to. Přemýšlela. Život je hrozná rutina, pořád dokola to samé. Pořád na něco čekáme, na pátky, soboty, neděli či volné dny. Co to ale děláme se svým životem? Máme tolik povinností, že ty chvilky,…

Co si vybereš?

Je popeleční středa a nejen náhodní křesťané si cestu do kostela najdou na popelec. Jistě, je to velice krásné, že i párkrát do roka za námi zavítají, abychom spolu oslavili mši svatou. A teď k té myšlence, kterou Vám chci nabídnout. Není moje, je…

A tak to chodí

Opravdu dobrý den. Nebylo to jen tím, že byl krátký. Byl pohodový, slunce se dostávalo k vládě nad zimou. Naráz zničeho nic zpráva. Nastalo radostné očekávání. Den se změnil v ještě větší napjatý úsměv. Člověk si stále myslí, jak je nedokonalý, jak…

Jsi silnější, než si myslíš!

Naše malá holčička. Řešila starosti, které jí nepříslušely, snažila se změnit svět. Nikdy nerozuměla svatým, měli se tvářit útrpně a ne s úsměvem vše překonávat. Myslela si, že je to přetvářka. Je to však síla. Milovala jsem ji. Tu malou dívenku,…

Dva starci a lavička

Byl krásný slunný den. Dva starci seděli na lavičce v parku. Užívali si slunce a mlčeli. Náhle k nim přiběhla holčička. Na sobě měla červené šatičky s bílými puntíky. Vypadala tak roztomile. Utekla mamince, už ji nebavilo pískoviště. Chtěla poznávat…

Umyj podlahu!

Když jsem byla malá, trápily mě různé věci. Třeba to, proč si nemůžu vzít to koťátko domů, nebo proč nemůžu jít ven. Prostě takové ty obyčejné dětské starosti. Jak jsem se stávala postupně starší, malé trable a starosti se stávaly většími. Hledala…

dnes s Bohem!

...Aneb dneska byl Bůh na chatu... JÁ: Bože, jsi tu? Cítím se nějak sama… BŮH: To proto, že ses dlouho neozvala. Jistě, že tu jsem, jsem tu každý den! JÁ: Mrzí mě to, nějak nebyl čas… Nějak už se všechno hroutí, musím Tě zas naleznouti, přijdeš v…