prosím Tě Bože,modlím se v každém slovuv každém nadechnutíabys mi dopřál milostimilosti zapáleného srdcechápajících očíchci být jednou velkou loučívím, že mám milující srdcemám celý seznam lidí,ve kterých jsem zahlédla paprsek Tebe do všech těch…

buď dobrýjak lehce se říkákdyž dlaně svrbí a oči pálí od pláčeobyčejná lhostejnostobyčejná závist jak těžké je Bože dívat se znovu den co denna člověkakdyž každým dechem zklamávákdyž zase páchá zloještě má za sebou málo ran?že ho to stále nutíkopat…

znám cesty, který nikam nevedouznám tisíc různých lidítisíc obličejůrozžehnuté svíce nad vodouse stovkami ran v srdci občas mě zmáhávyloudit úsměv na tvářikdyž srdci se zrovna nechce prátzalezu někamať tiše krvácí a zase vstanuvždyť já vímmám tak…

často si připadám jen v něčím příběhu kde občas hraju i hlavní roli nespočet převlekůmilion rolí a srdce bolí stovky měla bycha tisíce nesmím jiná oproti očekáváníjiná oproti sobě pustit se nepustímstále se topím topím v sobě

udělala jsem to znovutisíckrát nepoučitelnápsala siplusy mínusymyslela na postavy v kniháchpostavy našich životůtak ráda čtu v lidechtak ráda se dívám do očía pak- neumlčím srdcehlasitě křičím postavy a jménahlasitě křičímže milujisvé postavyokolo…

pro měvzácníudělali mi v srdci dírumalé moje opičkyžasnuže ještě stálepro někoho jsemvýznamná objímajía jáhladovějící po láscechci si v nich čístjak v čítancečekám na ta slůvkačas kdy budeme chvíli sami,,Míšu máme rádi ''

prosím nelžete mia nedívejte se mi přitom do očínevykládejte pohádky o tomjak jsem ...když vaše oči mlčíkdyž prožívají očekáváníkterá neplním pojďme si nelhatjsem na to příliš staráunavuje mě toze lživých větstárne mi pleťa bolí oči

modlíme senavzájemsvojí formou modlitbykde každé pohnutí dušehraje hlavní rolizase těch pár okamžikůslyšet něčí příběha vydržet u ohně až do půlnociněkdy se brány srdcí otvírajípo těžkém dnipo přemáhání přirůstání

znovu jsem bylasoučástí jiného světajako loutkadalší důchodcekterému oči plakalya vyprávěl neuvěřitelný životní příběhfascinaceodevzdání?až později jsem pochopilakdyž začal mi jenom brátz toho málaco jsem si mohla dovolitže si mění očia bohatství si…

když roztrhne se noční oblohaticho na mě zavoláa dá mi srdce do dlaníříkám tomu přirůstání stačí jedno setkánínarušit mi komfortní zónuněco v srdci pohne sezamiluje se ze srdce teče nekonečný proudnevím, jestli to nazvat láskoukdyž starám sejestli…

pomalu se vytrácíta poezie bezmocidívčího trápenínemoce o srdcise mění pomalu se vytrácíchybí ji zdivonová životní etapaach Bože, je mi to líto už si hraji na dospělouuž nenosím culíkystávám se nudnoupřestávám rozumět dětskému srdci a tak se učím od…

vrací se mi minulostjako stín vzdor nedostižných pavučinpod oknem někdo mává zabouchla jsem mu před očimaskryté lži nezpracovaná pravda často se objevují vykládají karty na stůlpo esu, po sedmičce abych mohla stát více bolesti, více deště abych si…

občasbych se chtělavrátit do dětských lethrát sina miluje mě nemiluje tehdy se láskazdála být tak snadnáobyčejné anoobyčejné nenekonečný školní láskytolik bolelya vzrušovaly zároveňtak jako dětiřídím se tím dodnesláska má být snadnámiluje mě anonebo…

občas si připadámtak strašně samanikoho nechcichybí mi táta chybí mi babičkauž dávnozavřely se jí víčka jak důležitýje význam rodinyhluboká díra v srdci potřebuji odpovědipotřebuji klidhledám to v básníchhledám to v písních někdy si vzpomenuna pány…

jsem samase seboudémoni se probouzejíkaždou nockaždé ránoTě prosímneopouštěj měmá druhá polovinomá klidná hladinoco drží měkdyž na mě útočízase mě pronásledujía já se bránímten nekonečný tlak v dušidědictví které jsem nechtělaať duše stéká po…

neustálese srovnávámse svou dokonalou tchýníměla bych více čístvíce cvičita neříkat co se mi líbí nelíbíměla bych muži vařita pravidelně jístměla bych omezit kofeina pít ovocné čajeneměla bych se ptátkdo jsem a kdo proti komu hraje měla bych více…

je takzajímavéa děsivé zároveňhledat své povoláníkdyž klíče od svého srdceobčas ztratím jsem ženoumanželkouuklízecí panítaxíkemkuchařkoupračkouchůvoutopičemúdržbářem a v tom zmatkumám Bože hledat Tebemám Bože hledat sebesvé budoucí povoláníkdo…

kolikpo člověkupo jednom lidském bytízůstane papírůsmluvfakturúpisůobjednávekdopisůnež to člověkstihne spálitje to několik hodinna přemýšleníjak je ten život křehkýv jednu chvíli jsi tua druhý den pálíš bezcenné papírypříběhy jednoho životabyl malý,…

nevěřím tomu Otčeže jsi ustanovil svátostijen pro vyvolenýabyhříšníci se mohli odvracetpřitomneznám hlubší modlitbumodlitbu z bezvýchodných situací modlitbu bolestných životních cest hlubší touhu chvíli bych prosilaOtčeaby mi církev na chvíli věřila

občasu písmenu člověkazrychlí se mi tepchtěla bych toho tolik znátco šeptají kolemlidské příběhypříběhy láskypříběhy vlhkých očínerozumné touhynedostatečnosti osudujen Božena malou chvilku tu pobudumé uši nestačífascinuje mě lidskostlidskost v…

sázej květiny kde se dáprý povznášejí dušía tlučdo zavřených dveříotvírat srdceprý se máneztratit víru - věřita když náhodou stane seže ztratíš točemu jsi věřilrozsévej semínka po cestěi když z očí teče proudněkteré zahynouněkterým dovolíš-…

ve starém doměnašla jsem vzkazobyčejných pár větna tvrdém papířeněkdo někomupsal krásná slova o láscekdyž ještěsvět se zdál být snazší místokdyby jen vědělco ho ještě potkáže se zase životpohne na úplně jinou stranuže ten vzkazzůstane ležet na…

bojím sejestlikdyž se vdámjestli se pro mě něco změníjestli se budu učitmilovat napořádodolávat jiným očímočích zajímavých mužůkteré nutíkteré spalují touhoua debatovatdebatovat do noci o smyslu lidského děnínedobrat se rozuzlenído morku kostí…

chtěla bych toho tolik řícttiché bilancováníže všichnimáme tento roknějak pokaženýtisíce plánůtisíce přánínevyřčených slova setkání odevzdánízachytit lehcelem Božích dlanídopadne to dobřejak už tolikrátto, co se jeví černě nemusí být vždycky tak

třepou se mi rucea všechno si prý moc beruzároveň tak strašnějsem v klidu chtěla bych aby ta láskaaby ta touhamohla být klidnější abych měla omezený počet míst v srdcia nikdo se do něj už nedostalabych se tolik nemusela báttolik hněvat - jenžeživot…

v mlzeschovanáandělíčku můj strážníčkusedni mi na ramena a donuť měpodívat se sobě do očířekni každé dušikterá o sobě pochybuježe jí to vážně slušía toto přáníprosímvykřič tichem do celého světaaby Tikdo nevíkdo Tě potřebujíaby se znovu zastaviliaby…

trochu to bolívracím se do míst kde už vlastně nepatřím zavřely se dveře celé dětství mi říkali ta slova jež ještě v dospělosti nezhojeny zůstaly vyndávám střepy abych se mohla znovu pořezat lhostejnostínetečnostíneláskou mám asi jiný pohled na věc…

všude okolo násse nezastavil časpovinnostistarostikrizeřeší se ty dospělé řečijestli přijde krize a kolik lidí právě zemřeloo kolik klesl benzín na světové burzeje snad bláznovstvímje snad útěchoukdyž hledám něco vícticho okolo sebevěci jež v srdci…

dohání mě vlastní stínmotám se do pavučinchyb jiných už to nejde vydržet každý den je nová lestnová bodavá rána myslíš, že to vyřešíškdyž v tvé duši vládne mír minulost nezměníš - najde si tě sama

trochu mě děsíta přemíra lidských vztahůkolem měse vše bere, vdáváa já si říkámjestli nejsem divnáže nechci roky plánovat svatbuprotože „už je přece čas“chci si sednout na houpačkudo tichaa přemýšlet o zvídavých očíchnového důchodceprotožesvatba s…

chtěla bych být Tvá Annachtěla bych být Tvá ElzaTvá maminkakamarádkaabys ve mně vidělvidělahrdinualespoň na chvílidokud ještě k někomu vzhlížíšabych se mohlaponořit do tvých modrých očíchceš toho tolik vědět o světěvšak tak málo Ti stačínutíš mě k…

Klasicky jsem se zase ocitla tam, kde jsem neměla.A nebo měla.Sklopit hlavu prostě někdy bolí, zvlášť pokud vám ji někdo tlačí ještě níž, k hrudi.Zase si dělám plusy a mínusy.Zase si dělám nekonečný to do listy a pak si v noci nadávám, že to prostě…

říkala jsem Mu několikrátže to co dělá se mi nelíbízamilovávám se do lidí opakovala jsem to tolikrátže mám v hlavě zmatkychci tam a chci zpátky zase mě někdo zaujalzase mě zaujal něčí příběhpohnul mi srdcemaniž bych to chtěla ty jeho očioči…

už nevyhlašujidalší konkurzynenabízím seplynu s davemlidéco mě chytnou za srdcesi mě najdou sami moji malí lidéjejich velké starostinemám nekonečné nervysplývámabyaby mě pak znovu mohli potkatprotože potkávat mě chtějízajímavé dětské radostichvění…

mám velké srdcetak moc velkéže do něho zmáčknu tolik lidístále se starájak se majíjestlijim není teskno hluboko v dušitam někdemám schovanýjejich střípekstřípek dobra co jsem v nich našlanehodlám se ho vzdát ty střepy bolía zarývají se hlouběji do…

svět se mi neozvalvolala jsem jeho číslopapírek s otrhanými číslicemitelefonní budka někde vyzvání - zbytečně pršícítím se zraněnousrdcempotrhanou dušízase s hlavou skloněnou po kolikáté?odpoví mi jednou svět?na nekonečný otázkyo láscevesmíruo touze…

zajímalo by měproč znovu a znovumusíme utíkatjá a typlno jinýchIndie, Alpykonec republikystačí to? na ramena naložitco se dáa teď běž pryčráda bych vědělaproč v sobě máme zakořeněnoutu hloupou naivituže nic nedokážemeže jsme špatné nutí nás to k…

zamilovávám sea budu celý životmoje duše to tak dělástará seaž příliš kolik jich bylo akolik jich ještě budedlouhý seznam zajímavých lidíve kterých jsem objevila jiskrukousek dobra odrazil se v tvářidali mi nahlédnout do svého životaabych to…

zase žijiv krabicinic nemůžu najítani sebea vlastně je mi to jednostačí mity nejrůžovější šatymiluji jenevypadám v nich jako jájen možnáže jsem naivníještě holčičkazkreslují postavunevadí mi tomám je rádajsou dost specificképřipomínají mi měnesmím…

nikdo to nevidíprázdné stopy do kameníže kopeš do lidíže kopeš do rodinyVážený pan, tak nějak?se to kdysi říkalosrdce mi na kusy zůstalostřídá se v němnenávistzlobazradas odpuštěnímpřijímáním skutečnostico když budu stejná?každý den si kladu tuto…

„ Co si tam píšeš do deníčku? “, starala se učitelka.„ To, kdo mi ublížil “, zpupně odpovědělo dítko.„Nepiš to, ničemu tím nepomůžeš “, řekla učitelka a vytrhla dítěti stránku ze sešitu. Nedávno se jeden důchodce chlubil tím, že si píše také takový…

nehodnanehodna odpouštěnípro některý není neustále souzenaza styl oblékáníty nemáš milion titulů?co chtít od obyčejné ženy jdu do ústranívšichni jsou vzorní katolícivšichni maj za jménynekonečné množství titulů dívají se jen vpřednedívají se zpátkya…

chci změnit hvězdychci přepsat osuduchopit s tebou hořící částicishořet s tebou chci Tě naposledchytnout za dlaňjá milujitys miloval každý den si připomínámproč nesmím odejít z tohoto světakvůli té láscecos tu zanechalje stále hmatatelná každý den…

možná jsme spolu mohly plakatmožná jsme plakala každá zvlášťslunce se začalo smrákatschovala jsem se pod svůj plášť před deštěmpřed nekonečným přívalem slztolik bolestitak moc to tesá lidi miluji jejich rysyupravenézměněnéněco v jejich životě se…

v záři půlměsíceuž dohasly všechny svícea ty se ptášptáš se vícejestli Ti to za vše stojíbláznivá minulostse srpem Tě honía nutí Těnutí Tě si nevěřitnutí Tě nebýtzničená troska mezi světyje jedna ránomarně se snažím usnoutříct minulosti dostbrát na…

zase řešíme to stejný jak před tolika letykdy byly rány řezné na rukoujiný člověkdnes pyšní se rozdílnou azbukou a zase si připadámže hraji okrajovou rolizáda už ani necítímpsychika prostě bolí říkala jsem si tolikrátuzavři už to v soběznovu jak…

alespoň na chvílichci být andělempro moje dušeco zabírají mitak moc místa v srdcipro ně tu jsem pro ně tu žijisdílená bolestsdílené slzysmícha radostimoji milovaní lidémoje starosti♥

A tak tu s Teboubez Tebetu bolest prožívámzmizel jsi jínevím kama vážně se ptámnaštvaněBože jako proč?A už zase?asi mám jiné míněnímínění o světě najdu tu tisíc důvodůproč mohl žít proč jsi jim chvilku nemohl dopřát klid na jednu stranu stovky…

a oni mi nevěříže už je mi to všechnotak nějak jednože už jsem se smířilahlavně sama se seboukrvavé stránky minulostia oni mi nevěříže je mi to jednojenže v těch životních chvílíchabsence otce chybíjá už si zvyklaa žiji bez nějzůstávám chladnámám…

obyčejný dena ty tak sámobyčejný člověkobyčejní lidéznovu se to stává námznovu prožívámepodobné chvílevlastního ukřižováníjaká to musela být láskaže přišla až k nám a jaká je ta naše?

už zasesněžía ty jsi na oběžné drázebýt silnýslabýsnázenesnázeprávě teďje čas na hrdinstvíříci těch pár věta koleny se dotknou zemědříve než jindysepsat si seznamseznamy vděčnostímám deset prstů na rukou?jen Bože, Tvojí zásluhoudíky, že já jsem!

nebojna zádech miliony důvodůmiliony starostíproč?co dělat?mohu?nemohu?naráz všichni zachráníme světnejdřív zachraňme sebena minutu vesmírucítit přítomnostjsem tadylačním po Bohudejme si na chvíli svobodusvobodu mít ho rádznovu se učit znátBože, tak…

v obyčejných dnechkdy dcera potřebuje otcenebyl jsi tua ty okamžiky se mi vracejíjak zaseknutý kazetový přehrávačaby mě varovalykdyž chci být chvíli dobráuž ne ten nejlepší člověkten nejlepší člověkslyší člověk ze všech stranzvuk střepů a hlubokých…

tak pojďvyjdem spolu na vodubudeme choditneboj sety trnyto ostříbolím za tebeproměny našich vztahůhlučnost našich osobních bouříneboj sejá Ti pomohuvím, že po mě toužíšpovedu těnásleduj měabych Tě mohl véstpotřebuji důvěrunaprostoupojďme to…

tak znovumůžuuvést do životatrochu tohochaosuznovu si koupit semínkanejrozmanitějších květin snad už mi vyrostou

pořádmilion věcímilion to do listůneschopnase soustředitneschopnajenom tak být

sesbírala jsemtěch útržkůvět a názorůaby mi to dalo vůniněco se rozplyneněco dozní

nemohu uvěřitco se to všechno staloBůh dávánedává málotam kde slova nestačítam kde lidé jsou různítam kde se bojujebojuje o to žít

na chvilkuchviličku časuchci být s Bohema mými anděly jež mají ruce bledéprosvítajíže už tu dlouho nebudouví sami aby nic neříkaliaby mlčeliaby se srdce plniloabychom brečeli protože když Bůh vezmeze srdce babičkuživot už není stejnýnacházím to po…

chci si připomenouttu vůni silného parfémuty moje okamžiky štěstíprotože život se tak skládáty bezvýznamné dnysplynoua zůstanou jen tykdy jsme byli šťastnimilovalipřirůstalipomáhalibolelity dny, kdy jsme zažívali lidskost

přirůstám k lidemříkám si s klidemsobě vlastnímláká mě obyčejný životfilosofiestaří lidé a jejich vyprávěníděti jenžekaždý z jiné oblastia tak se mé srdce dělízamilovávám seláká mě žít na milion způsobůkdyž padám, když nemohuklepou se mi ruceach, mé…

sborníčekplný krásných slov a větmůj Tvůrceje zná nazpaměť sborníčekjen mě a lidí v němchci ještě vícevíce vět sborníčekmi někdy sklapne a někdo ho zaváže obyčejnou stuhou neudělám nicjen sbírat mohuvteřinu po vteřině kvítíi když se to nezdá slunce…

jedna krásná vteřinanečekanákdyž Bůh vezmes něčím novým se počítá jednou si připomenu že to nebyl senže v tu chvíliopravdu žila jsem dostala nezaslouženěto ticho pro které si lidéchodí do kostelaten pokoj zase jako malé dítěvděčnostvůněradost

starat senestaratna chvíli srdce všanc dátukázat zranitelnostukázat starostřekni mi co Tě trápíukaž mi svou radostzajímat sea nemít v diáři milion výmluvabych i jákdyž nemohu někdo se mohl zeptat

je nutnojednou za časjít na seminářo radostivděčnosti půjčítevezmete si dítěa chvíli se budete dívat jeho očimavidět cítit chutnatnad každým jevem žasnout praktické zkouškybudeme chvíli myslet na sebeprojevíme radosta nakazíme několik málo lidíúčast…

a tak jsem chtěladuše tekla 'Milosrdenství Boží si nezasloužíš'kdo určil morálku, tváří v tvář právu Bůh je tu od počátku ... když dává se jinde rozhřešenípro některé ano, pro každého není cítím se trochu zahanbeněčlověk se jen snaží žít ... ti v…

nemůžu Tě vypustittam kde jsi nejsiv těch šedých nekonečných dnechcítím tože nejsi přítomennebudu se přizpůsobovatnikdy to nepůjdestudenáhořícívlažnákdyž ztrácím Tebeztrácím sebe

fascinuje mě život lidív těch mezilidských vztazíchdají se najítperly kdekdo říká čas marníšsetrváváš na stejném místěživot je přece o mezidobíchci se dotknout obyčejná prácedo každé skulinkytrochu srdce dátživot se v koloběhu vracítento snad bude…

chtěla jsem jít na jazza jít poslouchat poezii- jenženic si nezasloužíšvybledlé rány minulosti a tak jsemzůstala radši doma ať něco nezkazím

věř miže když si myslíšže za sebou mášnedostižný stín minulostije to jen stínnejsi to ty

konečně mám tužkuabych mohla čtrtatzačmárávat ta slovabez významukdysi ve mně žiladnes je čtujako příběh někoho jinéhovzdálená dívkavzdálené snyminulost je tichábylo to třeba ještě někdy cítím tu bolestjizvy zkrvavených ranobrazy plný bolestimožná…

podzimduše strádácítí se sama boj o dokonalost obstojím? miliony požadavků a já v hlavě chaos prázdno jsem se zastavila

pojďme si psáthoroskopyna štěstíabychom přestali věřit v náhodunaplánovat si životod vrchunahorujen pěkný věci abychomzapomínali se těšitna to lidský štěstí

Dětito umíudělatz jednoho trsu vínavinohraddětito umíneobyčejnéz obyčejnéhoudělat

ono to musí doznítříká se tomu odpuštěnínejdřív křičetřvát hlasitě nadávatplánovat pomstupomalu na to přestat mysletruku pomalu pouštětnenechat se rozhoditžít dál abyjednoho dnesi člověk uvědomilže už to nebolíže teď nynív tento moment odpustil

dali mi života nikdy jsem neměla hladale chyběla mi láskachybělo mi srdcenaslouchánía rozvíjení talentůcelý životdosavadníhledám tátuhledám babičkusnažila jsem se být v míruale tolik bolestiještě nepřišel ten správný časvděčnost u mě nehledejtevždyť…

po silvestrupostelskládanka od Nedvědůpod každé slovo se podepsatkaždé řádně obrečetduše prázdnáslovo možnábylo zaškrtnuto abych tu bolest jela prodýchat pryčkde už mě čekalo jedno hloupé lidské štěstíprý mám zase zpoždění myšlenkové pochody…

mít báječnýho mužeaby mi koupil pastelky já vím že je to klišé a s obdivem hleděl co jsem vytvořila aby mě líbnul do vlasů a pochválil mi moje jídla protože tak moc ráda vařímtak moc ráda když je někdo šťastný jakože to stojí občas premáháníprotože…

celej život už bych měla být zvyklá mě budou pronásledovat moji vlastní démonovéútočí tiše a nenápadně nezpracované emoce neschopna vyhovět co kdo chce chvíli si sednoutbýt křehká a jen tak potichounku si žít připomenout jim kdo jsem a znovu s nimi…

jak těžké a bolestné je odcházenído života jiného zase to bude trvat i když to vypadá že se nic neděje ...třeba se zase budeme smát...

mlčíma znovu zapaluji svíčkya dělím věci na můžumusím nedotažené rányobčas ještě bolístejně se nezlobím ještě to chce trochu času těch ránkdy někdo podá mi kávu toho jak na chvíli zapomenuještě to chceještě to chceněhu

za pár letdali jsme si sraz ani jsme netušili každý na jiném místěpodobné formátovánímísty odchylky a teď tu stojíme a oba dva nerozumíme ničemu ale bláznivě se smějemenerozumíme spolu

nemůžu se rozsypatkdyž ty tu nejsi no tak brečíma hrníčky kávy mi nepomáhajjá nevím zdál se mi život lehčím nebo je diagnózou právě teď: cítím se sama

jsem ještě děvčemladá žena někdy nosím culíky a řeším problémy světavždyť vůbec není velikýmám jen pár snů mám jen pár vizí dívat se otevřenýma očimamít toho kdo se mnou počítáa zvládnout každou kriziten sen mi nikdo neodcizí

vykašlala jsem se na Tebea každý se k Tobě modlímnatahuji rukua blátem se brodím zavírám očikdyž křičí duše máminulost mojebudoucnost nejistá jenomže kdybynebylo spojeno více věcívýmluvy, výmluvykecy no tak se zase postavímtváří v tvář momentální…

tak znovudonekonečnapřechod mezi realitoua budoucnostízase jednoutřeba mě něco krásnýhoještě čekázázraky hledat v nevšednosti

v každém kousku dne má melancholie stávám se celou v smíchu objetí celá se proměním zůstanu sebou s Tebou

už zase tiše ses vkradla do životů jiných a zapomněla na sebe a pak se divíš hrachy slz a neustálé bolesti naznačujeme Ti to všichni aby sis to mohla připomenout z minuty hodina ze chvíli zas jiná stejná jako vždycky ale trochu dívčí zase oči…

dal mi recept na ticho jednou týdně aplikovat ukázala jsem mu jizvy „bolí to“ on však řekl: „ode dneška aplikovat“ „To se srovná.“ „za půl roku na kontrolu dodržet postup nespadnete znovu“ a tak tu sedím v stínu stromu dneska asi nejdu domů

já blázen jsem si nikdy nemyslela že mě potká něco tak krásnýho jakože přinese kytku jen tak a bude baštit moje palačinky jakože ty probrečený noci a sny dívky jednou budou bez říkání -vyplněny

už jsem se našla dokázala jsem se sama smát dokázala jsem tančit a teď se mi nechce nic bláhově hledět na hvězdy a do zdi tak nějak si přát snít novou nezcelenou být

nebudu Ti připomínat svoji hodnotu mám ji celou vepsanou v tváři když život se občas pohne stříbrně plátno slzami září

ba-sni ať Ti hoří srdce spalující žár na cestě životem a nech plout tu lodičku starostí hlavně chraň ten žár ať může doutnat ať na chvíli -zase se rozhoří

někdo tam nahoře má sklenici do ní sbírá všechny ty slzy jež Ti z očí vytečou aby Tě otesal a později proměnil je v něco krásného

chybí lidi zoufalý dotyk pohlazení ptáš se co bude vím co teď není tichá chvíle samota svíčky a tak na chvíli pustit gramofon a nechat hrát desku zakusit tu pomíjivost chvíle právě teď tanec na tři minuty neubyde Tě když na chvíli projevíš city aby…

buď mým šálkem kávy mým svatým Josefem oporou, když se hroutím mým nebem neříkej nic a jednoduše buď po jednoduchém bytí toužím třeba se do mě zamiluj ať chvíli jsem cosi buď se mnou a drž mě za ruku nepotřebuji slova být vůní, být ve vzduchu život…

tak už si mě najdi již nebudu řvát ani křičet a bezvládně se sesouvat na zem budu pít čaj mlčet absorbovat štěstí jiných lehké vteřiny dechu a někdy se prostě nenalíčím na rtech mít tu nejkrásnější větu úplně jiná přec stejná jako vždy zapalovat víc…

(prosím, nadsázku!) měla by říci co umí a kolik toho zná taková panenka na prodej a pak přiznat že je sama a kde bydlí kolik jí je let nejlépe fotky celého zboží že působí silně i když má křehkou duši nejlépe její koníčky a pak čekat na zájemce…

říkáš mi že jsme tolik odlišní já však vím jak zavíráš víčka nemáme milion témat k hovoru když jemně hoří svíčka říkáš v nesprávnou dobu a nesprávný čas já však se tomu nebráním když zase klopýtáš ve vztahových smyčkách tiše se k Tobě navrátím

asi už nemůžu žít když nenávist je silnější než láska beznadějně sbírám povolení dovolit si nebýt a tak marně prosím po ránu Bože dej mi odvahu to skončit

když je Ti v očích vidět co jiným se nesmí říkat když za sebou vlečeš příběh již není čas vzlykat když už to prostě nezvládáš a jiní ti do života mluví je na čase něco udělat podkopnout si židli není čas na výmluvy a na plané řeči dělat něco co duši…

je toho moc planetka ztracená v mléčné dráze neumím si říct o pomoc a jiní jsou na tom podobně zdá se uchopit do dlaní cítit Tě samotného na chvíli svítání neříct si jediné slovo

ztrácíš se v mlze přes minulost svého strachu když odezní tváří v tvář stavíš se jí ukazuješ jizvy ať prostoupí tichá provokace vykouzlí úsměv na tváři vykoupení nekonečných slz měřit se navzájem očima nastal čas říci Ti sbohem zahrabat jámu a…

bojím se že budu jedna z těch jež se nikdy s nikým nevezmou a zasvětí život druhým pro ostatní hodná víla co v životě peklo má neustále být milá, laskavá jednou to chci zažít spadnout místo bláta do náruče znovu ucítit jak někomu tluče srdce a pít…

vždy když život zase změní plány si řeknu po nekonečném přílivu slz holka, vždyť ještě bude hůř nic tak strašnýho se nestalo největším neštěstím je dnešek pravda, žila jsem příliš pramálo zase se zcelí ty rány na duši bolavé zase si dáme čaj čaj…

potřebovala jsem Tě, Bože chtěla jsem vykopat studnu jsem už tak vyprahlá unavená zničená bolavá celou dobu bez přestání dělat co se má a přec Tobě stále nevěrná a já ... zase mlčela

jednou bych to chtěla spočítat proplakané dny a noci promrhané dny v životě musíš čekat neustále hledat jít vstříc jizvy na těle k proplacení dát ať mi je vyplatí v hotovosti nové tělo odolnější duši

já přijdu až svět se rozezvoní v řadě nejistých jistot až Ti dojdou kroky stát a dívat se uslzenýma očima tak jako předtím smát se s kytkou v ruce já vím jsem tu dobře

ranilo mě že sis neudělal čas půlhodina vesmíru tvého potřebuju obejmout na jeden tanec připomeň mi kroky stála jsem v šatech do poslední sloky

neuměla jsem a neumím stejně to znovu zkouším chodit po vodě víno pít nemusím hlavně se neztrácet v Tobě

chci se toulat krajinou bez mobilu reálné zážitky s reálnými lidmi uprostřed noci do šerosvitu neptat se kdyby žít teď a tady chci si uchovat tu chvíli štěstí v dnech bolesti vzpomínat jak silně umí lidi objímat

když žena pláče tak obejmi ji a nepouštěj na bedrech celou tíži bytí má a tak je občas znavená když žena pláče tak prostě jen buď s ní ať všechen stres se rozpustí v kapičky slz když žena pláče to muži nepochopí ona to zvládne ona se vzchopí jen jí…

kdo se to na mě z těch fotek dívá vysmáté tváře značky ideál za každou fotku životní etapa se skrývá výška stejná, kila ideál? prohlížím si samu sebe a nepoznávám se kde ztratil se doklad o kráse? proč ženám tak málo stačí důvody k úsměvu, pláči?…

nechybí ti láska co ve větru mění se v touhu nechybí ti to ty dny bez přestání dívat se a být s někým někým nechybí ti to to objetí dlaní když přes tenký svetr probíhá slunce vstaní nechybí ti láska? jak můžeš vlastně žít? nějak mi to nejde uchopit

nebe a hvězdy cítit to štěstí k noční košilce vezmu si sukni a střevíce a budu zase mladá bez starostí s nadějí it is my ordinary luck it is můj návod na přežití it is silence noční sonáta začíná

rozhodla jsem se mít Tě ráda rozhodla jsem se věřit Ti rozhodla jsem se smát a neptat se, jestli mám rozhodla jsem se že štěstí je ve mně a není na co čekat když přidáš se tím lépe nemám čas čekat rozhodla jsem se tančit a bláznivě snít rozhodla…

chci jednou uchopit do dlaní slunce nebát se tmy vrhat stín na tvou stranu jistota že jsi za mnou kryješ mi záda rozzářit se úsměvem a na obloze vykouzlit hvězdy žít okamžikem člověku stačí málo aby žil káva, vzduch někdy je cesta cíl pořád se budu…

it´s coffee time každý v jiném městě jiné ulici jiný hrníček stejná káva it´s coffee time jiné myšlenky stejná slova přehrávání událostí sjedem to znova? it´s coffee time teď a navždy bude na někoho nejde zapomenout když ovlivní jen tak druhé už jen…

na konci světa jeden muž jedno nádraží a ticho počítal v noci hvězdy musil je rozsvítit nebál se života jen trochu mluvil a hlasitě se smál a říkal slova mám Tě rád věkem mlád, duchem stár avšak sám na každého někdo čeká až jednou dívka zabloudí…

tak nějak v letním parnu přišla tiše krize tak nějak váhavě a s tisíci důvody proč nebýt zůstává dny promarněného ticha dnů kdy na tváři objevují se stopy duše věřím že jednou přijde čas na všechno tíživá doba neklidu jednou řekneš : „jdu“

povídej mi o tvé filosofii bytí a nebytí buďme prosím ještě na chvíli mladí a neklidní

vždy jsem tu jen průvodcem někoho chytnu za srdce a dovleču ho tam kde má jít a život se zdá být zase dalším životem jenž stojí za to žít tiché mlčení a čekat zas čí problémy pomohu vyřešit

když mlčí město když mlčí múzy jak těžko se mluví když z očí tečou slzy když noc je tmavá jen stromy voní do dáli jak těžko se říká odpusť, promiň jak lehce se srdce unaví

ten Bůh se kterým bojuji neustále a vzápětí ho obhajuji před lidmi ten Bůh mi nedá pokoj pořád mi stojí u dveří ten Bůh před kterým hřeším má pořád nataženou ruku ten Bůh před kterým mlčím nedopřává klid mému sluchu ten Bůh před kterým se snažím vše…

jednou si s Tebou sednu dítě a budeme se dívat na oblohu počítat hvězdy a dokud neunaví Tě vykládat si příběhy a pak mi usneš na rameni jak to ty děti dělávají a já budu cítit chvíli štěstí v dlaních

chtěla jsem jít dál a teď tu vidím ležícího a třesu se touhou povolání volání nejde přeslechnout a tak se modlím i když jsem se nemodlila již dlouho

moje srdce vážně strašnej zlozvyk má snadno přirůstá k lidem jež o tom nevědí a srdce žije dál v neustálým trápení přirůstá a nabaluje lidi a v srdci začínaj být díry nezbývá než psát neustálá inspirace jak říct že máš rád? nikdy to nejde hladce na…

když čtu tu poezii těch vznešených pánů kteří žili ráda bych se jich zeptala jestli to cítili to samé co psali jestli se cítili také někdy sami a jestli vážně milovali tak jak se milovat má to bych se jich zeptala a pak bych stejně jako předchozí…

občas je třeba mlčet občas je třeba sevřít v pěsti dlaň vše je jen o tom milovat a mít rád občas je třeba usmívat se a když všichni mlčí začít zpívat občas je třeba do očí se dívat občas je třeba zůstat stát občas a pořád mezi těmi slovy najít…

někdo je zrozen k velkým věcema někdo jen k těm maličkýmněkomu stačí být kapkou vodya někdo přilévá vosk do svíčky a vše je jen tvůj příběhtvůj jedinečný dartak začni být sám sebou a přestaň se srovnávat

miluji oči ten úžasný vynález každé je jiné umí se smát brečet tiše promlouvat do duše říci nevyřčené dokonalý prostředek lásky

nejlepší učitel je ten který provokuje a nenechává hlavu chladnou třeba život

ptala jsem se cest, rozkvetlých stromů a luk kdy už přijde ten báječnej kluk a oni mi odpověděly že trpělivost je základem a já se začala těšit na každý den a s úsměvem ho vítám žiju piju dýchám a svět se mění měníme se spolu a až jednou budu stát u…

užívat si přítomnost nikdy jí nebudu mít dost nejíst a nespat pro jedno milé setkání a tohle všechno chci uchopit do dlaní

s očima plnýma lásky se dotknout Tvé ruky a vzpomenout si na to kdysi hrající stíny v mých myšlenkách vzít si tu nejrůžovější rtěnku na světě oči jak dvě tekoucí řeky říci ti že tě mám stále po boku .....!, já se změním

kde ses skrýval v rukou mých? kdy nebylo do řeči jizvy už dávno zmizely čisté ruce lakem zdobené nehty kdy srdce zpívalo a vyprávělo příběhy od začátku do přítomnosti aby pak mohlo snadno vstát dnešní boj byl dokonán

barevnou myškou v davu celý život toužím být nesklánět na ulici hlavu pohlédnout lidem do očí

chybíš dnem i nocí psát řádky život číst jinak zpátky

neumím to nikdo mě to nenaučil pojmout to vzít za své ty, které mám rádi odcházejí žijí někde jinde asi jsme byli málo důležití pro ně jednou taky si někomu odkráčíme ze života a zbyde jen prázdnota děsivá nicota

zase jsi odešel zase tu nejsi měl jsi tu být zahořela jsem plamínek naděje tiše sténal přijdeš si pro mě dohasínám doutnám a vše ve mně žne se tak málo stačí dát kousek naděje udržovat ji už zase musím sama přijdeš? vzdálené volání

tam kde láska zaseta kde bylo stavěno náhle se hroutí náhle padá marná lidská snaha trhlina bez pevných základů bez ticha na odezvu baví se pomalu a v jeden den buch kde máš ty základy co stavěl jsi za jasného dne půdorys nezvládl větrnost situace

seš závislej závislej na flašce medicíny nevidíš ty vidí jiní jen s ní se dokážeš bavit dokážeš se smát víš o tom že už Tě nikdo nemá rád? sedíte spolu a jizvy v tvářích oči zraněných lidí máš cos chtěl černá svatozář

když jsem Tě viděla naposled culila ses jak dítě vlasy rozpuštěné šaty rozevláté byla si dívkou do větru ráda ses smála vonělas po růžích nemálo milovala řekla bych že si žila život brázdila v sametových lodičkách říkala jsi že u tance se nejlíp…

tak ráda bych Ti zavolala ale neměla jsem Tvoje číslo do srdce se mi vrylo pouze Tvoje jméno nikdy nebude zapomenuto

strašně moc dni promarním chci být a nevím čím jen tak si plout na vodě občas kouknout po Tobě dávat víc než přijímat a k srdci si rady brát nedělat jen co se má a být prostě ... svá

zdálo se mi o Tobě chtěla bych chodit po vodě a nehrát si na Šípkovou Růženku čekat až najednou stanu se Popelkou z ničeho něco až uslyším volání ze spaní „princezno, vzbuď se“

někdy toho mám vážně dost zavřu se a neodpovídám slzy poví více poví co a jak někdy jen tak sedím a nechám vytéct tu bolest a nedorozumění jsem žena potřebuji plakat když duše přetéká bolestí a city a tak brečím abych ráno mohla znova vstát znovu se…

zase je to tady stav kdy nemůžu jíst modlím se do svítání milovat a mít klid neustále netrpělivá a v jádru duše žhnou i města když hoří srdce těžká cesta neustálá nejistota kam směřují mé kroky? znovu a znova nikdy to není stejný jednou se rozplynem…

bláznivost světem vládne kdo neblázní nežije smát se tančit v dešti a nedělat si nic z prohry říkat mám Tě ráda a odpusť mi žiji jen jednou a kolikrát budu mít ještě možnost zvednout hlavu a culit se

jeden muž drobný handicap dokonalý gentleman jsou setkání která člověku nic nedají naopak některá pohladí duši dlouho se nevidíte a pak si povídáte jak staří známí můžu poděkovat za člověka že žije protože mé srdce to těší

jsi blázen říkají mi když se jen snažím žít nic neřešit sama (se) sebou být obout si gumáky lehnout do trávy jen tak obléct si šaty zatančit si večerní sonáta zní odpustit životu světu sobě hluboce se smát milovat pít kávu a až zavřou mi víčka aby…

pokud ti dnešek tak strašně vadí pokud máš už málo kávy pokud opuštěný sám se ptáš nech chvíli ticho povídat poví ti, jaký jsi byl a jaký jsi teď pobrečíte si nesmíš hned odsuzovat svět a pak se budete hlasitě smát a ty ho zase ze života vypustíš až…

podej ruku nastav dlaň přiznej se že dovedl jsi milovat otevři oči řekni mi jestli z nich někdy tekla voda nastav ústa smál ses nebo zatínal dlaň? ukaž mi chodidla tančil jsi, chodil, nebo jsi zůstal stát? říkal jsi promiň, a slova mám Tě rád?…

když fičí vítr je chumelenice a prší zároveň utíkáš pryč schováváš hlavu do čepice a zrychlíš krok jednou se tomu postav a nech se tím ošlehat z usměvavé tváře-vážná odpusť už konečně vykouzli na tváři slzy a očima se podívej nebudeš tu navždy užij…

jednou se sejdemošlehaní životemna tvářích jizvya nohy podlomené jednou nás to všechny sejmeněkdo v ruce nůža jiný pohlazenívšechno se změní stáří v tvářia zkušenosti k proplaceníteprve pak si uvědomímejací jsme stejní a jak jsme žili a někteří…

přemýšlímjestlikdyž miluješale doopravdyjednu lásku celý života pak přijdeněkdo jinýa s tím strávíš životprotožei když miluještak Ti něco bráníodhodlání sobectvínerozhodnostjestli vnitřněstojíza toumírat

když blíží se smrt všichni chtějí naráz žít pohlédnout do očí a jednoduše být a je jedno kdo a s kým a kolik jeden okamžik a srdce měknou tak moc se nám chce žít a předtím se nechtělo z jedné minuty odžít celý život a co dělal jsi předtím? až bude…

byla jsem moc upjatá chtěla jsem psát básně a mlčet s tichem a vyhýbat se lidem a on mi dal injekci probudil mě k životu tančím v botech tanečních na parketu k životu a už se nevyhýbám zábavám a bavím se lidmi už nejsem tak upjatá jsem ta, co se…

pořád jsem ještě ta malá holka co za něčím se žene a obléká růžovou pořád když slova nestačí tančím sama není to jinačí říkám si až vyrostu až budu velká a roky mi utíkají mezi prsty velké sny v malé naději necitlivost v kapce slova se schová a z…

opadaly stromy na zemi pošlapáno a já přemýšlím jestli odejít je dáno některým lidem někteří odcházejí protože chtějí jiní protože musí a ti poslední jednoduše zmizí marně přemýšlím nad tím čím rozehřát duši a nedovolit jim odejít vždyť jednu chvíli…

Pro vás, co Štědrý den trávíte osamoceni Co nemáte nikde stání Co bloudíte signály Když jste smutní když jste šťastni Vám píši dnes toto psaní Někdo na vás stále myslí Někdo si vás v mysli syslíNěkdo je tu jenom pro vás Takže milí, žádný provaz I…

potřebuji to tu vláhu Boží už nastavuji duši odkládám kávu a závislosti všechny mé prsty touží po Tobě tělo se raduje vystavuji duši zaprášenou od sazí Pane, jsem tu a tak se nechám chvíli opálit spálit láskou Boží...

je to ve mně už nemám co ztratit je to ve mně nakazila jsem se Krchovský, Martinem, Coelhem, Plíhalem Austenovou libozvučnou melodií tónů sonátou do E duru tichou nocí s kapkou vína s délkou loďky od jezera tužku, papír do ruky mi dejte už běžte…

chtěla jsi poezii má milá celá Bible je poezie má často bláznivá víš, zamiloval jsem se kapka rosy na květině odraz slunce na hladině ptáci v oblacích ty jsi moje dcera mám Tě plnou hlavu perla v moři schovaná dal bych vše za Tebe dcero má jsem…

mohla bych konečně už zajít do kostela dopsat rozepsané dopisy nemyslet etc. ztišit se k modlitbě a nebojovat za vše nevařit si kafe a nemít vše za zlé odstranit ano ze slovníku a zatančit si s mužem chvilku a dát víc koutky nahoru a nechovat se v…

kapičku vína prosím a pak si sednu do kapky rosy cigareta se k dámě nehodí zalezu do aleje pod jabloní kde sny se rodí budu ti povídat o životě o lásce o řece a smát se a pak tiše plakat rozmažu si všechny stíny a schoulím se do peřiny listí s celou…

až umřu nic se nezmění jenom to slunce se posune trochu výš až umřu sladké mámení mi ruce od mé lásky odpojí až umřu s prstenem na ruce víš, i ve mně dřímalo srdce a pak se stanu vílou s obláčky plnými sazí nepláčou mí drazí pokloním se všem žila…

jsi žena neviditelná křehká matka máš křídla když myješ nádobí usmíváš se na děti drhneš podlahu prádlo vytahuješ z pračky a všechno odznovu nikdo to nechápe moderní matky bez dětí tolik probdělých nocí v hlavě nic a přece cosi mohla bys psát básně…

v tom tichém opojení ztrácím se v duši srdce neporoučí sedí v koutě obléct si šaty a vyjít do polí být vílou křehkou nezdolná únavy konečně si zatančit a nebát se zesměšnění Bože ty víš že je to se mnou občas k nesnesení nechci se řídit podle vzorců…

na velkém domě na střeše taneční parket žena v šatech rudých či bílých jak nevinné kvítí či snad jak zralá žena lodičky padnoucí dokonale a vlasy sčesané teď ještě vypadá překrásně mladá dáma má tančit tanečník mešká hej Bože, kde je? stojí tu sama…

poznala jsem člověka náhodného známého spolužáka kamaráda nulového básníka neměl dokonalé oblečení a vypadal strašně zanedbaně v rukou ženy změnil se nečekaně radoval se z maličkostí z jogurtu v lednici z očí dívky se smějící nádherný člověk ženy to…

hledím v dál stojíce v rušném městě přichází přichází tence, lehce stíny siluety před očima vysmívají se mi jsem šťastna! zvolala stále tu jsou podávají mi ruku chtějí si mě vzít málo dopřáli sluchu jdou mi vstříc bolest se hromadí duše sténá vedle…

měsíc mi svítí do pokoje marně si tisknu vůni tvého trička do mé duše důvěřovat ti, Bože a kleknout na kolena i v duši každý den připravuješ mi nebe celý den myslíš na mě věci neviditelné připadají mi zvláštní proč nevěřící říká mi že v Tebe věří a…

měla jsem zlaté hodinky odbíjely čas přesně a teď je prodávám nikdo je nechce tikaly celý čas pětasedmdesát let vychovaly mě byly celý můj svět milovaly a dávaly rady nakonec zůstávají samy zlato už omšelé ručičky zpožděné vážně je nikdo nechce?…

chtěla jsem být uznávanou básnířkou a snítkou levandule noční tmou ozvěnou co zalévá mě pijanem noci s lahví vína a múzou básníka slabounkou tužkou č.1 a záložkou v čítance a neřešit věci nešťastné láskou a celým světem a podpisem od významného…

Víš, jak to vím? že existuješ tati, že v šedých dnech, kdy nemohu Tě spatřit, stále na mě koukáš, z ranního šálku kávy, z úsměvu řidiče, co rozjasní se, když jdu zpátky, z úsměvu Kuby, když drží mě, i když nemusí, z podzimního listí, co barví se, z…

vylez si na střechu neboj se výšek dej nohu na nohu nespadneš na zem podej mi ruku no tak, pojď projdi si střechu a neskoč sedni si a jen žasni právě slunce zapadá buď tím, kým jsi v okamžik, kdy růže z květu uvadá žij přítomnost tato chvíle je…

Kde jsi, Bože? Jsi nebe přítel či snad černý mrak jak Tě mohu více znát? Jsi farář v kostele kytice růží od milého bezdomovec na cestě zvuk duší v jedno srdce? Víno, jež rozlévá se tichá příroda v celé své kráse zvuk varhan v kostele či učebnice na…

na chvíli zase holkou a zdrhnout od nádobí neřešit jestli mobil zvoní na chvíli rozpustit vlasy a usmát se z plných plic bez dokonalosti makeupu prý nejsem nic a nechat vše jak leží voda vře televize běží nasadit si šaty bez bot vyběhnout ven co na…

A tak dál žiješ v sebeklamu jedno tělo jedna duše nespojeno ještě čerstvé A mlčíš oslavuješ žiješ si svůj sen Milion myšlenek na smrt ať se ti nic nestane přitakávám pokaždé až směšně oddaně Oči se zalévají stále stejně v lítosti a soužení žijeme…

Chce se mi brečet a tak brečím a rvu si vlasy z těla Svět nemiluje tak jak bys chtěla Možná to bolí možná to tak je koloběh světa chůze naděje A jednou až zažiju to po sté a znovu zas Budu sedět v křesle a děkovat Ti, Bože že přes mé neustálé snahy…

Mohla bych věšet fotky na net každou hodinu a minutu sbírat lajky. Mohla bych co chvíli měnit stav zadaný je to komplikované. Mohla bych dívat se na Esmeraldu pořád dokola a hodiny projíždět facebooky a instagramy. Mohla bych žít život jiných a…

občas se mi nechtělo žít občas jsem chtěla mít od všeho klid občas cítila jsem se sama tichá a odevzdaná pak přišel člověk co změnil mi svět jen tím že byl a je když hněval se na mě že životem mrhám v očích starost a obavy jestli zítra budeš tady?…

barvami život malovala si sama náhle zešedl ji bolestí ona se s životem rvala věřila ve vítězství energie láska našla si důvod, proč žít bojovala už má klid o takovou ženu svět přišel zábavnou a úžasnou poznala jsem ji jen na pár chvil ale chci Ti…

Už kvetou pampelišky, fialky a šeřík maminko, podívej, jak ten čas letí. Už zpívají ptáci, a včelky se probudily ze zimy, maminko, pojď za mnou na chvíli. Upleteš mi věneček? Potřebuji ho. A v šatech od trávy v kvítkách se vyválím. Maminko, svítí…

Žlutá Červená Zelená To přece není barva smutku Vajíčka Kuřátka Pomlázka Kde poděl se Kristus? Úklid Vaření Pečení Budu jak Marta Volání zvonů Už je čas Dojít na hostinu Vypít hořký kvas A pak znenadání Je to tady Krev s vodou Se v jedno prolévá…

I já tam byla a stála u kříže kouskem každé osoby jsem hříšnice, Pane. A možná volala s davem a pak plakala žalem tak velká oběť i za mě. Až to prožiješ a spácháš hřích jak je pak těžké říkat nejsem jedna z nich. Každý Tě, Pane dnes a denně křižuje…

Jaro, kde jsi? hledám Tě... cesty sněhem zaváté chybíš slunce obyčejná naděje ranní v okně kde mohu v klidu s Biblí usednout a cítit vůni květin zima je už moc dlouhá ani ta káva neprobudí moc studí oči se zavírají když ji vidím všude tma třesou se…

Kolik je na světě písní co hloubku mají a něco by mi i daly kolik jich voní lidskostí a kolik jich nejsou jen prázdná slova Kolik je knížek co nestihnu si přečíst a tak moc bych chtěla létám očima sem a tam a snažím se je stíhat aby mi mohly něco…

Rok je nevidím píší jen když průšvih mají sedí u piva a nad životem přemítají Pak naráz zpráva jsem v háji jejich průšvihy a pády A tak místo abych spala píšu věty květnaté jak vše dobře dopadne a myšlenkami jsem s nimi A pak stane se to mně sedím u…

Jednou se každému splní i ten nejkýčovitější sen který v sobě nosí Já chci vyběhnout ven v šatech a bosky a dělat co se nesmí v čase o půlnoci A chci tančit pustit tichou hudbu a v koruně stromů ujišťovat se že jsi Chci cítit tu proměnu jak z…

Milion možností neschopnost dívat se do očí a každý den nad oknem přemýšlet jestli neskočím Zima a mráz dnes je ten správný čas dělat chyby Ježíš miloval hříšníky Balanc nad životem a smrtí kdo vyhraje kdo koho skolí a každou chvílí svět se mi zdá…

(Muži, jež umřel, a jehož jsem mohla okrajově znát) Kdo bude kytky zalévat až já tady nebudu kdo se bude se mnou smát a kreslit čárky osudu Kdo bude vařit a kdo se bude starat nejednou jsem po nocích často plakal ale nikdy jsem nebyl sám Kdo bude…

Tančit s Tebou jak noha nohu míjí a už se nebát lidí vyjít ven Tančit s Tebou je můj sen o kterém ale nemluvím je tichý podvečer Tančit s Tebou a připadat si jako žena která vydržela čekat a které jsi odpustil Tančit s Tebou už nebaví mě psát dokola…

Daleko od lidí kde nikdo nevidí tu bolest a ten žal Daleko od noci kde nikdo netuší cos vykonal Daleko a schoulit se v klíně nebe v krajině zaseté jen Bůh a ty A stopy člověka co viděls ho odcházet vrátí se? nevrátí?

Inteligence velká City nenalezneš Obyčejné pohrdání A znamení nicoty Jsem pán a dnes Tě skolím Potopena do nicoty Němota a hlasitý smích Měl jsem špatný den, víš? Aspoň trochu tolerance Já vím, že vše nejde hladce Zmírnit pády Dáti rady Dlouho…

Až skončí svět, až skončím já, nebudu se bát, hříšník sem, hříšník tam. Až to bude jiné, až odejdu nedobrovolně, už se nebudu moci ptát, Ježíši, já vím, že mě máš rád. Snad po sobě zanechám, alespoň trochu čisto, trochu lásky, že žila jsem. Snad…

Začínám nový rok s lehkým pousmáním na tváři jinak se člověku nedaří Zamávat jsem Ti stihla a stejně neopustím Tě něco si odnesu S sebou do mého života žádná samota modlím se Zase budu bojovat čistý štít přede mnou klečím na kolenou A budu čekat…

Nepočítat prázdné dny každý den hrnek v ruce mít myslet na pěkné věci plni stresu samé kecy Ráno je nový den zas bude lépe k Bohu každý den lkám neutěšeně Radost hledat v každém dni je to k nesnesení povinnosti se valí nevidím rozuzlení A tak si…

Jednou až dojdou Ti síly pochopíš že byl si jiný Budu tam. Jednou až životem dojdeš přes průšvihy a zmatky Budu tam. Jednou až láska se Ti znova nepodaří zažehnout Budu tam. Až si budeš nalhávat že ještě je čas že Tě má někdo rád Budu tam. Až si…

Nebyla jsem schopna lásky Už mám vrásky Má inspirace někde S jinou leží Nebyla jsem schopna milovat Ruku do tvé dát Rzi mě sžírali zevnitř A nutili úsměv zkřivit Neuměla jsem býti sama Pořád jsem s jinou inspirací A když po probdělých nocích jsem…

Co když už se země přestane otáčet co když už neuvidím Tě co když už vlasy si nebudu moci splést co když už nezamiluji se Co když donutí nás žít ve strachu co když už se neuvidíme co když kapka míjí kapku Kristova krev z kříže Co když- já vím, že se…

Každý den milion okovů šlapou mi na nohu jak mám pak tančit? Chci být vílou rozpustit si vlasy tělo dnes netančí. Chci opustit ten bludný kruh skončit nebo znova vstát. Chci slyšet jak mi někdo říká že mě má rád. Chci tančit chci se smát ale přes…

Pomaličku v tichém šeru zapálím svíčku na věnečku Ještě pár nedělí a pak stane se- anděl přiletí a láska zvedne se Ještě chvíli počkej na Vánoce nejsem nachystán pár nedělí jsem stejný jak dosud Počkej přece zapálím poslední svíčku uklidím si v sobě…

Sněhová vločka padá do vlasů do tklivé kantilény noci večerní. Cos před rokem dělala v slzách si se ptala zdali Tě má rád tu odpověď už zase neznáš. (Třeba se také ptal.) Vločky se zaplétají do vlasů za onoho času rozum nad láskou zvítězil důvody,…

Zase se nám vrátil advent a doba vánoční čas úsměvů a sladkých řečí rok po roce melancholie, které nelze utéci. Již svírám v rukou fotky a přemýšlím, koho co dám punč na trzích voní (před)vánoční napětí. Zbavena iluzí kreslím si do noci a s horkým…

Řekni mi, že je konec, že už se nemusím ptát, jestli jsi ráno vstal, křehká a bláznivá bolest. Nabídla jsem Ti pouto, jediným škubnutím, jsi ho roztrhal, zase půjdu dál. Chtěla jsem odejít už dřív, dlouhým tahem rozpít barvy, nepustil jsi mě, stále…

Náhodné setkání každý den s Bohem Bůh mnoha tváří jeden den s Bohem druhý den vítám někdy se divím a někdy vzlykám každý den potkávám Boha jediného každý den jediného a přece mého

Po ránu vyšla v županu snít si svůj american dream Kafe k cigáru lhostejnost po noci pocit bezmoci práce nadbytek celosvětový úbytek svoboda ve světě kolem jen samí „přátelé“ kamery v ulicích a šance na život mizivá vodka a cigáro nic není nastálo…

Nekoukej do země něco přece jsi nehlaď ji pohledem nezajímáš ji Nedívej se do mobilu neskláněj hlavu dolů dívej se nahoru vždyť ještě žiješ Tolik ztrácíš chvil myšlenkou, že nejsi dokonalý co když už nikdy nebude líp dobře je teď a tady Dívej se a…

Padá kapka do vody zpočátku lehce naruší hladinu nikdo nic jí nevadí když padá dolů vstříc splínům kapka co stéká z tváří silné krásné ženy když nikdo nic neporadí a ona sama neví Bůh dal ženám ten krásný dar co nedá se vyjádřit slovy když na to už…

Alespoň v duši zapálím svíčku pro babičku Alespoň na chvíli zastavit se v uspěchané době Alespoň na Dušičky zapalovat svíčky do nebe Alespoň pomyslet čeho se bojíme chybíte Stále milujeme. (foto Tereza Vařekova)

Usměj se na mě na fotku s duší usměj se hezky dnes Ti to sluší Pohlédni do očí něco mi povídej poslouchám dnes bude dobrý den Zajímají mě příběhy lií co jsi prožil co teď srdce cítí a vidí Sedni si tady a dej si šálek kávy a povídej Ukaž mi city já…

Mít lásku ze soucitumiliony pocitů do vět dát pomáhat když nemohuchvíli srdce rozdmýchat Smát se když on brečí ruku mu na rameno dát nevšímat si těch hloupých řečísedět v křesle a usínat Pomáhat jak se dá pevně stát na nohoua neříkat to se máale být…

stáli naproti sobě do očí se dívali všechna ta léta plná zklamání znali se vůbec? krok sem krok tam uplyne voda uplynou léta už není něžná už není mladá postarší dáma pleť není napjatá vrásky kolem očí ji zdobí už není naštvaná už se nezlobí přímý a…

Mojí inspirací Touhou, co se mi vrací Láskou, nekonečnou Vírou, nadějeplnou Milostnou básní, co píši za úsvitu Lunou, když vycházím ze skrytu Hvězdami, co kolébají mě A bílou barvou, co rozlévá se po hladině Nadějí, když vidím dopis od Tebe Úsměvem,…

Jak se provětrává duše? to takhle roztáhneš ruce, a roztančíš srdce Vezmeš si lehkou obuv, takovou, ať Tě netlačí, věř mi, za chvíli budeš jinačí Vyhodíš hodinky, tu hloupou časomíru a zaboříš se do chvilky- do chvilenky vesmíru Podíváš se nahoru a…

Vidím Tě všude i tam kde nejsi vidím Tě všude vrať se mi prosím vrať se domů budeme spolu vidím Tě všude nahoru dolů Každý den slyším ten tvůj hlas znělý a když hlavou pohnu ty tu zas nejsi tvé černé vlasy podoben Jemu podoben Otci Nádraží ulice…

Mlha nad ránem už vrány skřehotají co bylo je dávnem noční můry doléhají Zeleň už mění barvu a láska ztratila se v tom nepatrném stavu kde kdo nalézá se Zalézt do tepla by se chtělo s čajem a dobrým přítelem a netřást se Deprese podzimová neotravuj…

Něco bych chtěla napsat v těch šedých dnech že v každém dni Bůh je přítomen Něco bych chtěla říci že podzim je tu že zapálím svíci na hřbitově pro dědu Něco bych chtěla prožít povýšit podzim na něco krásného Na to abychom se nebáli když procházíme…

Ve vlaku tichu nástupu šepotu brzké ráno Včera bylo dosti chvil ještě včera bylo co říct nezbývá už nic S kávou a tichým rozjímáním a s nulovým odhodláním Ve vlaku směr Konečná jen vrzání kolejí ospalí lidé v stanicích a místa kde nikdo nebydlí Vlak…

Jsou rány, které bolí, nevyřčená setkání, lítost po boji, nečekaná doznání. Snad už to zahladil čas, říkáš si každé ráno, snad už to bude fajn, je přáno. Jen jeden jediný večer, odpustit sobě, své pýše, odpustit lidem, už žádná nekonečná krize. Už…

Hledám to správné slovíčko do mozaiky vztahů kde každý má své maličko a nevyjdeš z úžasu Hledám tu správnou větu jak Ti říct že voníš po větru a jdeš mi vstříc Hledám tu správnou slabiku jak vyjádřit radost jak vyjádřit údiv že Tě vidím Hledám to…

Vadí mi, že na sebe máme tak málo času že už skoro neslyším tep lidského hlasu že jen na facebooku všichni online jsou a v soukromí se nudí Vadí mi, že už si nepíšeme dopisy že k rozvodu stačí jen spisy že na papír už se zapomnělo že se nám všechno…

Kolik jsem již odeslala dopisůa nevrátil se mi ani jeden zpátkykolikrát jsem se dívala radši na obrazovky Kolikrát jsem hledala to, co nemůžu míta kolikrát líbala toho, s kým se mám rozejít Kolikrát jsem neviděla západ slunceale radši šla…

Plavete ve větru hledáte útěchu hledáte kořeny práci, trochu štěstí a dívku s jizvou od bolesti Připadáte si jak zrádci když třicet je vám let a ještě, nezměnil se pro vás svět Každý den práce a chleba s máslem na svačinu dům pláče občas obejmete…

Miluju lidimiluju fotkymiluju dělat bláznivé věcia miluju vtipné kecy Miluju kofolumiluju dát hlavu nahorumiluju když se smějia miluju když mám krásné věci Miluju když mohu objímat lidia miluju když je někdo milýmiluju když kytky dostávámmiluju když…

Smíchala jsem hodně práce trochu knížek a lidí kolem sebe. Přidala jsem nevyspanost čokoládu a překrásné nebe. Trochu Boží opory ať nic z toho nebolí a smích od srdce ať nebolí ruce. A skvělou rodinu ať duše není ve splínu a zajímavé lidi kolem sebe…

Aktivní bez chyby bez viny skryt za milionem obrazovek sebevědomí roste až na dvorek Aktivní bez cíle bez motivu někoho ztrapnit jinému dávat vinu Aktivní jen někomu píšu ale všechny tvé příspěvky čtu myslím si o tobě jen to nejhorší Aktivní…

učím se chodit učím se žít učím se po práci mít klid učím se vstávat učím se plakat učím se na všechno se někdy vykašlat učím se pracovat učím se smát a když to nejde -zůstat stát učím se milovat hledat ztracené nitky učím se říkat lidem to, co jim…

Spadla jsem do růží, chtěla jsem být růžičková víla, řekli mi, že se to nesluší, prý jen, abych byla. Chtěla jsem létat, být víla s křídly, rozčílili se, uthli mi je a řekli jdi, a tak jsem šla dál, hloupí, nevidící lidi. Chtěla jsem být vílou…

Budu Ti říkat každý den Že máš naději Že se všechno zocelí Že vše bude dobré Budu Ti říkat Že svět není zlý Že jen lidé kolem jsou nešťastní Že nepatříš k nim Budu Ti říkat Že jen úsměvem a trpělivostí zachráníš svět Že pár vět musíš znát nazpaměť…

Usmát se vyběhnout ven a nemyslet na nic co kazí náš svět svoboda láska radost odvaha a má duše závratná freedom bych chtěla být freedom bych chtěla žít jen tak zapomenout na všechny ty zlé lidi vypnout facebook a jít ven pracovat, když lidi to…

Stránku po stránce otáčím listy, tak jako v písance zkouším psát dokola a znova, stále stejná slova. Začínám od A a zůstávám u J, nikdy mi to nejde, tak jak bych chtěla, listy popsané a písmenko nepodobá se. Někdy člověk udělá v životě mnoho chyb -…

Ptala sem se zoufale jsem se potřebovala ptát kde jsi Bože, kde jsi stál? Celou dobu držel jsi mě v náručí celou, celičkou duší objímal tvář mou uplakanou. Život je prý jedna velká nespravedlnost, ale Bože, Tebe nemám nikdy dost. Nerozumím té…

berou mi sny čeho se bojím proč tu jen stojím berou a nedávají zpět odpověď nepřichází celý život si kazí žijí jiný sen a přitom je to ten jejich co žít by chtěli nedokonalost je tvoří úžasnými a přece závidí pláčou chtějí ten svůj sen nebýt jen…

Bůh si Tě vždy vede cestou necestou tam, kde končí pole tam, kde louky jsou Někdy to dost bolí když prolézáš trním cesta jde ale dál Bůh má plán Člověk stále chodí občas slzy roní občas padá na hubu a někdy jde přes záhubu Když pak ale vstane kráčí…

za minutu půl jedenáctéjsem mu vyznala láskuautobus stál už na svém místěa já držela jsem ho jistěza minutu na kterou čekám tisíce dníprvní i posledníalfa omegaa duše rozkvetlávěštím si budoucnostz básničekkterých nemám nikdy dosta stejně tomu…

červené střevíčkyvětrné mlýnyta cesta do polívšichni jsme jinístřevíčky prošlapanévítr nefoukáa cesta úplně ztratila sea já -stojím tu samaživot plyne nějak rychlevše bolestné odnesea zbydou jen chvíle tichéa vzpomínky něžné

Jen on zná každý můj krok A vše, co chci udělat co se mi honí hlavou v čem mám přidat a co nedokážu zvládnout. Jen on ví vše drží mé ruce a zvedá, když už nemohu. A někdy, když se zlobím odvrátím na stranu hlavu otočím se zády a on čeká až se…

ty jsi ten důvod náhlá inspirace předtucha a vzpomínka prostoupen v životě šlapeš mi po štěstí kdy už konečně pochopíš že jen s Tebou je pravé vítězství má to tak být nemá? ptám se stále dokola a pak když ztichneš duše brečí a co Ti říct? mám Ti to…

prostě perfektní den něco v něm chybí nemyslíš? na pohled žiješ perfektní den chybí trochu to bolí perfektní den všechno je prima všechno je fajn perfektní den zapomněla jsem Ti říct že ráda Tě mám

věřit to vše nám zbývá když zabýváme se něčím jiným než máme a pak lidé odcházejí a pak se smějí nebo pláčou zbytečné věci co hlavou se dokola tlučou a nešťastní lidé co nás mají rádi a my řešíme věci a ne lidi a pak zbývá slovo posledné napíše…

Život je propleten, tenoučkou nití, do třpytivých pavučin, kde kdo se chytí. Jemnost a krása v něm, opleten celý svět, občas ho někdo naruší, když rozbije zrcadlo A střepy z něj, dopadnou do očí lidí, a plakat nemohou, protože hodně to bolí. Někdy…

Jen tak, obejmout lidi a nevidět, co se vidí, jen tak nestát stranou, a vrhnout se do boje. Jen tak, když už všichni odešli, jen tak, stát v koutě nelekat se, jen tak, utěšovat ty, kteří se bojí, a nic za to nechtít. Jen tak, snášet všechny boje a…

Ahoj, píšu Ti, snad pár řádků dnes, stihneš si přečíst, jen pár vět, dnes a každý den, chci Ti připomnět, abys nebyl smutný podívej se do zrcadla, jsi moc pěkný, jsi moc pěkná, krásný muž či krásná žena, dneska buď jen šťastný, šťastna A už končím,…

Když je s Tebou nevnímáš, když tiše sedí ani si ho nevšimneš, když odchází neslyšíš, a když je pryč, chybí Ti. Tichý a průhledný, v životě jsou i jiné volby, nikdy by sis na něj nevzpomněla, nikdy nezahrnula do seznamu, ale když odejde, budeš mít v…

Slunce svítí a omývá mou duši kytky ženám sluší Nabrat si plnou náruč a být s nimi kytky jsou krásné jako ženy Oči plné květin vidí více a tiše závidí nesmírnou krásu lidí Kytky a ženy mají mnoho společné jsou krásné to každý ví a někdy, když jsou…

Kupa starostí, kdy člověk nezná směr, někteří říkají: běž, jiní jen tiše stojí a pozorují tvé kroky, a člověk jde, pomalu, rozvážně zvedá nohy a dělá kroky, dívá se dopředu, s nadějí očekává co dál se stane, a když Krista miluje je to krásné Jde už…

Zase sám zase v trablech svých kdy nevíš, kam skočitOdkryjte roušku, nechci být sámNezvládám! Procházíš alejínikdo nikde neníživot je trápení,kdy nevíš, kam skočit,nevíš, co chceš,jestli má sílu žít,jestli vůbec miluješ,samé zklamání, pokořování…

Jednou když začalo se smrákat nad námi nad našimi hlavami pocítila jsem na chvíli snad jen na vteřinu andělský dotyk co má sílu Seděla jsem tam a ticho mě unášelo dál nehýbajíce naslouchajíce jestli ještě okusím někdy ten bláhový dotek co má sílu A…

Je čas odejít je čas říci Ti sbohem půl roku trápení co nemá konce Je čas odejít usmát se se slzami v tváři byl jsi jedinný teď už to není Je čas odejít zamávat na rozloučenou cesty se protly teď už jdu jinou Je čas odejít básníku říci Ti : „Sbohem…

Chci Ti říct… aby ses dnes zastavil abys nabral sil aby ses netrápil trochu se postavil Chci Ti říct… abys nenadával nemá to cenu ničí to lidi ničí to Tebe Dnes zastav se uvař si kafe, čaj a dívej se na to kolik pěkných věcí kolem sebe máš Chci Ti…

Když mluví oči když promlouvají ze všech stran když mluví oči sladké je říkat mám Tě ráda, mám Tě rád Když mluví oči když zoufale o pomoc volají když mluví oči a jiní je neznají Když mluví oči, když mluví tak hlasitě že lidé neslyší člověk se stává…

Na střeše zvadlej sníh zbyl, povídala jsem Ti, že už se blíží, tvůj pohled mě zranil, když vztekal ses, že nevidíš. Seděla jsme na zábradlí, blízko mě projížděly vlaky, otrhaný džíny, adidasky, a tvůj pohled, co vše zkazil. Říkal jsi, že už nebude,…

být ta, která ruku Ti podá být ta, která ze shora volá být ta, která objeví se v životě být ta, na kterou nezapomene se být ta, která Ti občas napíše být ta, která popožene Tě dál být ta, která zvládá navenek vše lehce být ta, která řekne Ti, že Tě…

Krajina posedlá tmou slunce nad mlhou tyčí se tolik by se chtělo plakat smát či skládat básně přemýšlet o životě vysílat signály do vesmíru že děkujeme, že jsme tu. Úplná tma a pročítáš lidi v Tvém životě někteří Tě naučili pokoře jiní podali…

nenacházím inspiraci všechno se mi v hlavě vrací díla bez srdce ruce bez prstů kdo ví, čím budu, až vyrostu oči uplakané mnoho kytek ještě zvadne co dál? odhoď minulost bolestí, srážek bylo dost svitne slunce každý den na ten bláhový tvůj sen

Mobil Notebook Počítač Ruce prázdné Už není co dát Svoboda Odvaha Láska To vše nám chybí Jsme jenom lidi

Už od rána, kdy se probouzím kontroluji internet co se stalo se světem mými přáteli Napojena jsem. Na spoustu přístrojů které prý mi vrátí lidskost vrátí mi víru naději sílu nepomáhá to. Proč mi všichni lžou že svět se změnil měníme se. MY. Pravý…

Na rukou znameníbezmocitichého trpěnínebylo pomocikdytak se chtělo žítchtělo se smátnebylo dánoje tak. Na rukou znameníodkrýváš jen důvěrnýmco Tě nezradilina čelo ať si ho dajíať všichni vidízohavenou tvářosudy lidíco trpěliabychom my mohli žítv…

Tak moc - by se chtělo srdce smát by chtělo říkat mám Tě ráda, mám Tě rád by chtělo tančit v dešti říkat co se nesmí otevřít oči probudit se v noci vyběhnout ven s potutelným úsměvem chytnout ho (ji) za ruku a říct: „Dobře, že jsi tu“ smát se…

Kniha na stole položená je to už tak dávno, co byla čtená. Leží teď na stole tiše a pokorně celá je zaprášená slovíčka co jsou v ní smysl už ztratily dávno bylo psáno to co dnes už lidé zapomněli i mě někde leží na stole v pokoji schovaná kniha…

Zoufale toužíme po lásce když kráčíme večerem. Plným hvězd. Prošly jsme už cest zranění bolí. Nedopočítáme se. Na úsměvy jsme skoupí zraněné srdce bolí. A tak je to dál. Člověk by si přál zažít lásku jak z románu probudit se po ránu že včera žil.…

Stokrát jsi říkal mám Tě rád stokrát si mě učil se smát Stokrát jsi říkal že slunce svítí stokrát jsi říkal že jsem jak luční kvítí Stokrát si se díval do mých očí stokrát byl si něčím Stokrát si stál u domu stokrát zpíval sonátu tónů Stokrát si se…

Hledám Tě za úsvitu běžíce v neblahém tichu slunce vstává všecka lidská sláva polní tráva je pode mnou jak málo člověk se směje jak málo nečekaně objímá tvá duše tak nevinná hledám Tě hledám Tě za úsvitu jsi tu? Bože slyšíš? tam někde na nebesích…

Být milován, to je oč tu jde. Být milován, je moje naděje. Být milován, je spása pro duši. Být milován, dnes se to nesluší. Být milován, zvládnout vše těžké. Být milován, občas to nejde lehce. Být milován, jednu větu vzkázat chci - do větru zašeptat…

Více mlčet více se smát více říkat mám Tě rád více se dívat více nechat promlouvat srdce více nastavit ruce postavit se problémům vstříc občas neřešit nic být takový, jaký chci být více se modlit slzy nechat stékat občas odejít, když je třeba…

Milovat někoho milovat milého milovat cokoliv milovat Ti chci říct Milovat druhý pád milovat bez zábran milovat sebevíc milovat bez hranic Milovat nebýt sám uchýlit se ke komu milovat slůvko znát milovat blížit se Bohu Milovat vidět ho milovat…

Máš právo na lásku, jméno Ti složím z oblázků, je tma a svítí hvězdy, noc plná něhy prostupuje nám rty. První i poslední, alfa i omega, noc hvězdami je proseta. Studené ruce, zmrzlé prsty, promodlená noc. Bůh přišel v pravou chvíli na pomoc. Jak…

Ať jsem sám, či s Tebou, jdu s důvěrou, že Tebe mám, že nejsem sám, že můžu být s Tebou, Bůh jsi dobrý navěky, Bůh, který mě chrání, ty věci špatné znáš, máš mě rád, ty jsi bůh dobrý navěky, chvála, Tobě bude vždycky znít, nepohne se prst bez Tvého…

L jako holubice když přiletěla ještě celá čistá bílá promluvit neuměla a přec chtěla se vydat na dlouhou strastiplnou pouť toto nelze pominout O jako krása zemská obyčejný člověk se hned pozná že vydat se chce připraven je objevovat krásy slova moře…

A tak jde čas. Má první láska je tu zas. Neměla jsem ji potkat, říkám si, teď už ale ty, ručičky přetočit nemohu, zoufale toužím po Bohu. Má první láska, kdy nestalo se nic. Má první láska, kdy Bůh ještě nebyl romantik. Má první láska, když bolelo…

Když otvírala oči, když probouzela se do nového rána rosa padá na květiny, ona volá ze všech sil „Dejte mi Ježíše!“ Piano tiše hraje melodii, v srdci bijí zvony ptáci venku zpívají, už jen leží „Dejte mi Ježíše!“ Byla už tak malá, bezmocná, stará…

Dneska svítí měsíček, Pán Bůh dnes nám lásku dej, někoho, kdo při mě bude stát, někoho, kdo bude mě míti rád, někoho, kdo zvládne mé nálady a bude chtít být tady. Dneska svítí měsíček, temné nebe je, pro mě je to snad symbol naděje, že zase bude…

Víš to, Pane? Že miluji ho stále? Když oči se mi zaplavují slzami Pane, ty to vidíš Nedovol, abych byla zraněna pokořena zničena at je vše tak jak má být dej mi prosím už klid

Hledám Tě, neodpovídáš, jsi ticho, nic nenalháváš. Slyšelo jsi krásu stvoření, vidělo si, jak Bůh nás miluje, jak růže se ze semena zrodila, vyrostla do krásy, voněla. Slyšelo jsi zvířecí vzdechy, když zabíjeli jsme, když zabíjeli lidé lidi, šum…

Upřímnou soustrast říkají, upřímnou soustrast ti, co neznají, upřímnou soustrast, bude líp, vždyť on chtěl ještě žít. Upřímnou soustrast, je snad už v nebi, upřímnou soustrast, už není tady, upřímnou soustrast, mezi anděly, a lidé pláčou, nejsou…

Krásné je člověka probuzení, když člověk v člověku se mění, když zdají se jen krásné sny, a ne ty, co se měly stát, pak záhy poznáváš, že nalhávat si dále nemáš to, co jeví se jako skutečné. Ne, věci se nemají dělat nečestně. Když ale rozum máš,…

Slunce i svítání, radostné vítání, pamatuješ si, kde si stál? Pamatuješ si, že si mě měl i rád? Pamatuješ si, že jsi mi byl blízko? Hledám Tě má první lásko. Je mi smutno na duši, psala bych Ti každý den, mluvila o blbostech, smála se hloupým vtipům…

Ničíš mě Bože, ničíš mou duši, dáváš mi poznat chvíle, které vnímat mohu jen srdcem, padají slzy. Ničíš mě, Bože neviditelný, tolik okamžiků se stalo, kdy srdce překypovalo. a já tu stojím a nevím, co říci, z očí se linou slzy. Ničíš mě, Bože, Tvá…

Krásné dny, kdy zářilo slunce, smála ses lehce, tence, vše bylo fajn, svět se smál s Tebou, s Matčinou důvěrou, byli šťastni. Dva mladí lidé, jí hořelo jinde srdce, ale zároveň i tu, přehlušovala ten žár, soustředila se na to podstatné, věřila Bohu,…

Pročítám u kafe, horoskopy záhadné, prý štěstí přijít má, Klárka má být bohatá, já zdeptaná a nešťastná, a Kristýna flirtovat bude s partnerem, ne ale ještě manželem, toho hledat má. Večer bych měla udělat, rodinné setkání, ať to se mnou vydrží, prý…

Je teprve říjen, listí už padá, je teprve říjen, už vytahuji kabát. Je teprve říjen a mě se stýská, listopad daleko, prosinec ještě dál, je říjen, čemu si nalháváš. Sčítám volné dny, označuji je barevnou tužkou, ubíhají moc rychle. Pět dní v týdnu…

Je podzim, listí už padá, vzpomínáš, ještě jsi ho měla ráda, nedávno Ti ruku podával, nedávno, celý svět se smál. Zbyla jen skříně marných vzpomínek, zaprášená touha marného bytí, kdy spolu jsme byli, a léto bylo s námi, byli jsme tak mladí, teď už…

Každý den, chválit Tě chci, nekonečnou milostí, s láskou a vlídností, máme Tě rádi, Pane, jak si mohl tak úžasně stvořit lidi, díky nim každý den utvrzuji se, že ráda jsem, ten nepopsatelný pocit štěstí co přinášíš jen ty, nekonečnou milostí, s…

Na jedné straně pohodlný svět bez obav na druhé vlna vlna bezmocných lidí co utíkají ze svých zemí aby se zachránili mají jen pár věcí a tak jako naši předci taky utíkali utíkají i dnes Čeho se dočkají? Přívětivost tu neznají Běžte preč! voláme jako…

Odebral si mě z přátel svět se mi zhroutil odebral si mě z přátel sedím tu a rmoutím se Odebral si mě z přátel už mě nechce vidět odebral si mě z přátel a mě je teď těžce A tak tu sedím hledím nadávám na tlačítko odebrat si z přátel způsobuje jen…

Slunce Tě hřeje do tváří, jedeš někam asi. V letním parnu zpocených tváří, vítr Ti čechrá vlasy. Je zvláštní, co jsme spolu prožili, je podivné, když svět byl chvílemi opilý. Teď už ale není. V autě moderní výroby, nikdy jsi nedělal drahoty, v…

Někdy se člověku nedaří, někdy on sám ani neví, čím to je, hlava člověku poroučí a on sám neví, co mu je. Někdy člověk tápe ve svých pochybnostech, drží se cest, které nikam nevedou, nevidí lásku v ctnostech, drží se té jedné, kterou považuje za…

Snažím se najít ten důvod proč snažím se poznat proč jsi to chtěl proč srdce plane ve správný okamžik jestli někdy zaplanulo v jednu chvíli na jednom místě kde byl ten okamžik když řekl sis jistě ano náznak jestli jsme se už viděli ať teď se můžeme…

Když není Ti hej, když duše Tě zlobí, nezoufej, ono všechno se zhojí. Když smutně sedíš v koutě, když lidé nenajdou Tě, když za slovo jim nestojíš, nezoufej, víš, že tu jsem. Když chtěl by ses zabít, když už nemáš sílu pro nic, nezoufej, já tu jsem.…

Už jsme v tom spolu, už nejsme každý zvlášť, nahoru, dolů, v životě spolu. už couvá se těžce, kdyby někdo chtěl být sám. Už jsme v tom spolu, radosti, strasti, krůpěje slz, co smáčí Ti tváři, už jsme v tom spolu, dva tišší snáři, co o životě jen sní…

Dostala jsem kytku jak jsem si přála tehdy jsem byla ještě mladá neuměla jsem si vážit kopretin. A pak když dny bez Tebe sbíhají se v jeden velký nekonečný dlouhý boj našla jsem poslední jak smutně leží v tašce a tehdy jsem Tě v ní viděla Odpusť mi…

Zatáhla se nebesa, ticho všude bylo, srdce člověku zaplesalo, až to nebylo milo. Modlil se, děkoval Bohu, snažil se mu říci své trápení, nevěděl, co bude dál, však Bůh si to tak přál. Ten člověk byl sám, naráz je s ním celé nebe, rozjasňuje se!!!…

Když je dům zlomený, když ticho láme se, když není naděje, pomůže modlitba. Když v pase lámeš se, když nevíš, co dál má být, nemusíš truchlit, modli se. Dům není zlý, jen potřebuje modlitbu, dům je prostý, jen mu řekni, že jsi tu a že Ježíš je tvůj…

Muž v poli stál nečekajíce možná si chtěl sednout ale stál tam podivujíce muž v poli stál a lidé jezdili kolem tou zkratkou kterou zná jen lidí pár někteří s kolem někteří s vozem jiní jen pěšky ale všichni sami. Muž v poli stál tam dál díval se na…

Pane můj ty rád máš mě, nic nezvládnu bez Tebe, dej mi prosím sílu, naději víru, ať zkoušky přijímám zodpovědně. Buď tu se mnou Bože milý, jako dnes, tak v každé chvíli, neopusť mě v chvíli nejtěžší, vždyť jen u Tebe jsem v bezpečí. Dopřej mi pro ty…

Díky Ti za ty krásné mraky, díky Ti, za to, že jsi tady, díky Ti za to, že i v obtížích umím sklonit hlavu a vidět jen šedou zem. Díky Ti za to, že i slunce jednou probudí se ve své kráse, že ozáří celou mou duši, plakat se občas sluší, a já budu…

Když se cítím sám, když nezvládám,mluv mi do života. Když v koutě sedím, když se bojím,když každému jen nadávám,mluv mi do života. Když neslyším Tvůj hlas,když nechci jít tam, kde voláš nás,mluv mi do života. Když potřebuji obejmout, setřít slzy z…

Je léto. všechno kvete, všechno voní a v tom tichém osamocení sedíš tu se mnou, vím, že Ty tu jsi, ale hlavu se bojím zvednout, ještě to nepůjde asi. A mlčím. Ticho mne obklopuje znova, Smutek v mé duši je loutka básníkova, tam nahoře, on jenom tiše…

Nejdříve jsem to sem nechtěla psát, ale uvědomila jsem si, že když jsem to přečetla pár kněžím, měli slzy v očích... I tak může Bůh promlouvat skrze nás... Hvězdy jsou úlomkem nebe, když do nich koukneš, uvidíš sebe. Hvězdy jsou světlo, které hřeje,…

Dům na pohled hezky vypadající, usmívající se do všech stran, v noci se zde nedobře spí, když vnímáš to zlo kolem nás. I ty stěny ví, že žije, i tady vedle Něho, nás pomalu svádí, do kraje temného. A pak když je ticho, zlá slova se tu linou,…

Noc tajuplná, krásná a přitom něžná. Touha, co Tě žene vpřed, jíti tam právě dnes. Jedeš. Věříš mu. A krásný pocit zažiješ. Náš Bůh je romantik, který dává lásku všem. Tiše volá člověka, a kdo se srdcem na dlani čeká, ten uslyší Jeho hlas. Bůh je…

Je čas na shledání s Vámi, Je čas na usmíření. Je čas na políbení dlaní, Je čas na malé objetí. Tohle vše jsi nestihl za celý svůj život, tělo chlade v hrobě, ani láska už mu nepomůže. Teď jsi právě smutný, říct už jsi to nestihl, život zdá se Ti…

Rozdmýchávat staré rány, už je to zase tady, kdy smutno je Ti na duši, plakat se přece nesluší, myslíš si, že už to odeznělo, že už to dávno není, ale ten člověk zmizel z Tvého života jen tak, bez rozloučení, Tvoje srdce stále něco cítí. Jak ho…

Chodba a mlčení. Zpověď a tiché brečení. Svíčka už dohasla, voní po kávě, kousek po kousku, dává ji každému. Kněz. Ti, kdo přicházejí se svým trápením, touží po Božím odpuštění, je tu pro všechny. Kněz. Když tam člověk sedí, chvíli se modlí, chvíli…

Už kvetou růže, už smějí se na svět, už květou růže, a tluče Ti srdce, je to tady, ta krásná doba plná kytek, slunce západů a úsměvů. Už je to tady, stále častěji, tolik lidí zamilovaných, cesty už nejsou osamělé. kytky už nejsou samy, jsou to s…

Netrap se, ničí mi to srdce, netrap se, radši mi podej ruce a důvěřuj mi, že vše bude tak, jak má, že i to slunce vysvitne nad horama. Netrap se minulostí, přítomnost je teď, už nic nejde vzít zpět, radostných okamžiků není nikdy dosti, žij teď a…

Slunce už zapadá, venku hezky je a já sedím na trávě a snažím se věřit Bohu, že vše má ve svých rukou, a já nemusím se bát. Lidé se smějí, objímají se, a mě je smutno na duši, v trávě se přece plakat nesluší. Jen podvakráte jsem ho spatřit směla, a…

Maria, Matko, Matičko, dnes svátek všech matek je. Maria, Matko, Matičko, tys naše jediná naděje. Jsi s námi, držíš nás v dlani, a my Ti můžeme říkat své prosby a touhy, věřit Ti. Byla jsi tak obyčejná, tak moc prostá, až ses Bohu zalíbila, ráda…

Láska nezná času, láska neslyší hlasu, slyší srdce toho druhého, láska je, že milujete ho. Láska je slůvko zakryté mlhou, předchází jí nemoc zvaná zamilovanost a pak nic. Rozhodnout se, nebo ztratit člověka, na kterého člověk celý život čeká, pak…

Když už bude ten máj, proč nevytáhnout básničku ze šuplíčku... Je první máj, prý lásky čas, ale není to spíše čas mokrých řas? Všude se mluví o lásce, lavičky v parku zadané jsou páry, a osamělí tudy chodí do práce, nezadaní si připadají tak…

Bylo jaro. Krásné jaro. Všechno kvetlo. Vše vonělo. Lavičky už byly dávno zadané páry, někteří seděli na zemi, zdálo se, že jim to nevadí. Bylo jaro. Malí kluci už vytáhli míče, a honili se s nimi po parku, pak také hráli na schovku. Bylo jaro.…

Když nevidíš kytky kvést, když si myslíš, že už Ti dochází dech, „Bůh není mrtev“ Když v obtížích se nacházíš, když si říkáš, že bude líp, ale stejně není „Bůh není mrtev“ Když nic Ti nevychází, když se v tom světě ztrácíš, „Bůh není mrtev“ Když…

Čekání je i svým způsobem odhodlání. Odhodlání čekat možná den, týdny či snad rok? Čekání je doba, kdy Bůh Ti přichází na pomoc, ale ty to nevnímáš. Na co čekáme? Na vztah, na milujícího člověka, na Toho, který na nás také čeká, nebo na Toho, kdo se…

Láska je, když se slunce směje, láska je, když Tě něco hřeje, láska je, když srdce se usmívá, láska je, když někdo na Tebe s citem se dívá. Láska je, když nepíšete si jen na facebooku, láska je, když se díváš z očí do očí, láska je, když Ti podá…

Naslouchejme lidem, naslouchejme jejich úsměvu, občas se zeptejme na jednu prostinkou větu. Naslouchejme lidem, i když je neznáme, nezapomínejme, že člověk tu je pro člověka, a ne jen pro toho, kterého zná. Buďme člověk pro člověka, každý ať je…

Inspirací mi byl jeden příběh, co jsem kdysi četla, tak jsem to jen sepsala a vztáhla na jednotné číslo... Na 13 jsi stával. Pravidelně. Někdy si i mával. To se mi líbilo. Třináctka pro mě bylo místo svaté, ale také příslib něčeho nového. Jak ráda…

Už vidím z dálky, jak se proud valí, už vidím, jak se na mě všichni dívají. Vidím! Už mám jít! Pročpak se nesmím zastavit? Už mě vedou, hrozný dav křičí. „Na kříž s ním!“ A mě bijí. Copak jsem vrah či viník? Klátím se! Má bolest přibitá na kříži, má…

Zelený čtvrtek byl, eucharistii jsi stanovil. Toho večera naposled ke stolu jste šli, jedli a pili, víno a chléb a tys věděl, že už se blíží Tvá oběť. Nebyl jsi zarmoucen, neplakal, jen trpělivě čekal, co Ti sdělí Ten, který s Tebou má svůj plán, a…

Byl jsi tam. Stál jsi tam. Vždy na stejném místě a s úsměvem na rtech, díval ses tak mile, až mi bylo úzko, když jsem kolem Tebe procházela. Občas mi bylo smutno, občas mi nebylo do smíchu, a pro mě bylo jistotou, že stál jsi tu. Vždy na stejném…

Objetí je zázračný dar. Objetím říkáš, že máš člověka rád, že může cítit Tvoji oporu v těle, že celou duší vnímá Tě a ta se směje!

Dnes jako každý den,Tě Pane lidé chválí s písní na rtech,dnes někteří pláčou,mají špatný den a někteří Tě nechtějí vidět dnes. Dnes jako teď, si své ovečky voláš,a oběťi na ně posíláš.Hodně Tvých pastýřů trpí za Tvé jméno,vybrali si Tebe,a teď…

Už podruhé se Tě ptám na tu samou otázku. „Myslíš vůbec ještě na lásku?“ Jsi už starý, sčítáš své dny, často vzpomínáš, u toho se usmíváš. Sedíš v křesle, malé scvrklé tělo, inu, mnoho vytrpělo. Stálo to za to? Už mě nevnímáš, jenom vzpomínáš, nemoc…

Mám veliké obavy, dneska se dějí jiné zázraky, než děly se předtím, než jsem tu byla já. Třeba láska. Bývala čistější, vroucnější, krásnější, plná naděje a nádherných jistot, že jednou spolu budou Ti, co dneska se drží jen za ruku. Tisknou si ji,…

Na co jsou básně? Některé jsou tak krásné, jsou na potěchu duše, na oživení srdce, něco jako první pomoc pro duši. Smutek totiž lidem nesluší. Jsou tu jen tak. Zrozené z lásky, aby vyvolaly city, abychom se snažili býti jiní. Proto tu jsou. A lidé…

Bílá a zakrytá, celou dobu mlčela, teď probouzí se docela. Sníh taje, zpátky do země se saje, rostlinky snaží se zase hledat to, co je vzácné - slunce. Pomalu, tiše, vše zase dýše, všechno se probouzí, usmívá se. Přišlo jaro, zdá se. Sluneční…

Ujel Ti vlak a ty v dáli stojíš, ujel Ti vlak a ty stojíš tu jen tak. Ze tváře Ti teče cosi, to už dneska se nenosí, slaná slza omývá Tvou tvář, maže Ti makeup, a ty jsi nechala ho zmizet jen tak. Bez rozloučení... Odjel Ti na vojnu, do války šel,…

Krajina tichá, občas tu vzlyká. Prastarý altán ze dřeva, už dávno není tak, jak jsem ho viděla. Mlčí. Už nezpívá tu píseň mladých. Je starý, chtějí ho zbořit. Chudák. Jako by nestačilo, že stojí tu jen tak. Nechtějí ho opravit, ale on je krásný!…

Chtěla bych také Vám ukázat a navrhnout jen pár myšlenek nejen do postní doby :) Nechci si to nechat pro sebe, sepsala jsem si pár poznámek a chci to dát dál. Buďte prosím trpěliví, když budete číst tento článek, kdo se dostane až na konec, tak ten…

Je ticho, ticho, kouzelná to noc... Je ticho, jdu Ti na pomoc .... k jesličkám... Prý se nám narodíš, náš Pán a Král, jak rád bych Ti něco dal, sám sebe ne, čistota se ve mně nenajde... Kouzelná to noc, proč ale ztrácím se v ní, hvězda mate mě,…

Láska i listí, kaštany sláma, Vítr tu šumí, Jo to se stává. Draci i louky, Hřbitov a tma, Svíčky tu svítí, Je podzim, víš to sám … Maria i kytky, Růženec a lidé, je čas se modlit, ale v kostele je to tiché ... Traktory pole, zblácené cesty,…

Prší, a v dešti, v dešti bych chtěla tancovat. Prší, a v dešti, v dešti bych chtěla milovat, přimknout se k tobě více, a byla by aj vichřice, a my v objetí tam stáli, jak dva blázni krásní. Prší, a v dešti, bych chtěla zase tancovat. Tancovala bych…

Beránku tichý, bud se mnou chvíli, abych já mohla žít, nepřestávat věřit, a jen s Tebou být. Svým hříchem Pane zranuji Tě, a ty stále říkáš miluji tě, chci tě mít ráda víc, dát ti pusu na Tvou líc, já toužím s Tebou být, já Tě chci ctít ! :)